Anthocerotophyta Stotler & Crand.-Stotl. – hlevíky

Mechorosty se stélkou lupenitou, růžicovitou nebo vzácněji pentlicovitou, tvořenou jedním typem buněk; žebro není vytvořeno. Rhizoidy s hladkými stěnami. V každé buňce jeden velký chloroplast, vzácněji větší počet drobných chloroplastů, s jedním, zřídka více pyrenoidy. Siličná tělíska chybějí.
Antheridia vznikají endogenně a stejně jako archegonia jsou ponořena na svrchní straně stélky ; jsou početná, v jedné komůrce může být až 45 (výjimečně až 60) antheridií. Čepička chybí.
Štět chybí nebo je nepatrný. Tobolka má tvar protáhlého válce, na vnější straně většinou s pravými průduchy ; v době zralosti puká ve dvě podélné chlopně. Uprostřed tobolky je přítomen střední sloupek (kolumela), zřídka chybí. Uvnitř tobolky jsou kromě výtrusů také pseudoelatery, různě zahnuté nebo až kulovité, málo lištami vyztužené; pravé elatery u evropských druhů nejsou přítomny. Výtrusy zrají na podzim.

Celkem 11 rodů, u nás 3 rody, v Evropě ještě rod Phymatoceros v řádu Phymatocerotales; všechny evropské rody patří do třídy Anthocerotopsida. Současné členění celého oddělení je založeno převážně na výzkumech na molekulární úrovni, morfologické rozdíly spíše ustupují do pozadí (souhrn většiny novějších poznatků je možné najít v práci Villarreal & Renzaglia (2015). Určování sterilních rostlinek na základě morfologických znaků je ve většině případů nemožné.

Literatura:

Villarreal, J. C. & K. S. Renzaglia. 2015. The hornworts: important advancements in early land plant evolution. J. Bryol. 37(3): 157–170.

Klíč k určení čeledí:

Poznámky k verzi:

Verze 1.0 (4.1.2005): Vytvoření textu.

Verze 2.0 (3.10.2017): Aktualizace textu.