Hlavní stránka | Přehled systému

Autor: J. Duda, úprava J. Váňa

Verze: 1.0 (4.1.2005)

Anthocerotophyta – hlevíky

 

Mechorosty se stélkou lupenitou, tvořenou jedním typem buněk; diferencované žebro přítomno pouze u tropického rodu Dendroceros. Rhizoidy s hladkými stěnami. U většiny rodů (kromě tropického rodu Megaceros) v každé buňce jeden velký chloroplast s pyrenoidy. Siličná tělíska chybějí.

Antheridia vznikají endogenně a stejně jako archegonia jsou ponořena na svrchní straně stélky. Čepička chybí. Štět chybí nebo je nepatrný. Tobolka má tvar protáhlého válce, na vnější straně většinou s pravými průduchy. Uprostřed tobolky je přítomen střední sloupek (kolumela), vzácněji je redukován nebo i chybí. Tobolka puká ve dvě podélné chlopně. Uvnitř tobolky jsou kromě výtrusů také pseudoelatery, různě zahnuté nebo až kulovité, málo lištami vyztužené; pravé elatery u evropských druhů nejsou přítomny. Výtrusy zrají na podzim.

Rozšířeny po celém světě; rozlišuje se celkem 12 rodů, ale pouze 6 z nich je všeobecně uznáváno všemi autory. Současné výzkumy na molekulární úrovni ukazují, že stávající taxonomické členění skupiny dozná podstatných změn.

 

Klíč k určení řádů a čeledí:

 

1a

Tobolky vzpřímené více než 1 cm dlouhé, uprostřed se štětinovitou kolumelou. Pseudoelatery zahnuté, vícebuněčné, lištami vyztužené nebo bez nich

Anthocerotales (Anthocerotaceae)

1b

Tobolky položené, asi 1 mm dlouhé, protáhle oválné, s kolumelou redukovanou nebo bez ní. Pseudoelatery jednobuněčné s nepravidelnými spirálovými ztluštěninami

Notothyladales (Notothyladaceae)