Autor: J. Váňa
Verze: 2.0 (12.10.2017)
Gymnomitriaceae H. Klinggr. – skulinatkovité
Drobné až poměrně veliké rostlinky v hustých polštářích, trsech či porostech nebo vtroušené mezi další mechorosty. Lodyhy 0,1 – 25 cm dlouhé, poléhavé až vystoupavé, terminálně (typ Frullania), laterálně-interkalárně (typ Plagiochila) či (u druhu Nardia compressa) ventrálně-interkalárně (typ Bazzania) větvené; posledně jmenovaný typ větvení produkuje stolony. Rhizoidy většinou početné, difusně vyrůstající ze spodní části lodyhy, poněkud hojnější, ale nikoliv svazčité, poblíž inserce spodních listů.
Listy příčně nebo šikmo podloženě vetknuté, střádavé, jejich dorsální inserce se překrývají nebo nepřekrývají; většinou velmi hustě nahlučené, ale i oddálené, dvoulaločné, zřídka nedělené nebo trojlaločné. Spodní listy přítomny nebo. Buňky většinou kolenchymatické, pouze u sekce Breidlerion Grolle s rovnoměrně ztlustlými stěnami. Kutikula většinou hladká. Siličná tělíska (kromě sekce Breidlerion) ve větším počtu, čirá nebo složená z drobných krůpějí.
Gemy i jiný typ nepohlavního rozmnožování zcela výjimečný.
Dvoudomé nebo paroické druhy, ojediněle i autoické. Gametangia na hlavních osách. Androecea terminální nebo interkalární, samčí obalné listy podobné sterilním listům, v paždí s 1 – 3 antheridii. Gynaecea terminální. Samičí obalné listy většinou větší než sterilní listy a obvykle hlouběji dvoulaločné. Brakteoly obvykle přítomny. Periant u evropských druhů redukovaný,většinou ukrytý v obalných listech, vzácně nepatrně vyniklý. Perigynium přímé (typ Isotachis) nebo skloněné (typ Nardia geoscyphus), dosti mohutné, nesoucí často více než jeden pár obalných listů, u některých druhů chybí.
Štět tvořen většinou stejně velkými buňkami. Tobolka vejčitá až kulovitá, se stěnou dvouvrstevnou; vnější vrstva s čípkovitými, vnitřní s poloměsíčitými ztluštěninami. Poměř šířek výtrusů a mrštníků 1,75 – 2, 25 : 1; mrštníky s (1 –) 2 (– 4) šroubovicemi.
Celkově 9 rodů, rozšířených většinou v chladnějších oblastech nebo ve vysokohoří tropů. V Evropě 4 rody, na našem území pouze tři rody.
Poznámka (J. Kučera): vymezení čeledi prošlo v posledních letech významnými změnami (Váňa et al. 2010, Váňa et al. 2014, Söderström et al. 2016) které následovaly molekulárně systematické práce, zejména autorů Vilnet et al. (2010) a Shaw et al. (2015).
Shaw, B., B. J. Crandall-Stotler, J. Váňa, R. E. Stotler, M. von Konrat, J. J. Engel, E. C. Davis, D. G. Long, P. Sova & J. Shaw. 2015. Phylogenetic relationships and morphological evolution in a major clade of leafy liverworts (phylum Marchantiophyta, order Jungermanniales): suborder Jungermanniineae. Systematic Botany 40(1): 27–45.
Söderström, L., et al. 2016. World checklist of hornworts and liverworts. PhytoKeys 59(1–2): 1–828.
Váňa, J., L. Söderström, A. Hagborg, M. von Konrat & J. J. Engel. 2010. Early land plants today: taxonomy, systematics and nomenclature of Gymnomitriaceae. Phytotaxa 11: 1–80.
Váňa, J., L. Söderström, A. Hagborg & M. von Konrat. 2014. Notes on early land plants today. 60. Circumscription of Gymnomitriaceae (Marchantiophyta). Phytotaxa 183(4): 287–289.
Vilnet, A. A., N. A. Konstantinova & A. V. Troitsky. 2010. Molecular insight on phylogeny and systematics of the Lophoziaceae, Scapaniaceae, Gymnomitriaceae and Jungermanniaceae. Arctoa 19: 31–50.
Klíč k určení rodů:
1a |
Spodní listy chybějí |
2 |
1b |
Spodní listy přítomny |
|
2a | Rostliny jehnědovité, s hustě nahloučenými, k lodyze přitisklými listy (okrajové buňky listů obvykle bez chloroplastů). Periant chybí |
|
2b | Rostliny většinou nejsou jehnědovité, listy odstávající nebo přitisklé (i okrajové buňky listů s chloroplasty). Periant přítomen nebo redukován a nahrazen perigyniem |
Verze 1.0 (19.1.2005): Vytvoření textu.
Verze 2.0 (12.10.2017): Přepracování popisu čeledi a úprava klíče.