Hlavní stránka | Přehled systému

Autor: J. Kučera

Verze: 1.0 (27.11.2019)

Pylaisiadelphaceae Goffinet & W. R. Buck – čepejřnatcovité

 

Obtížně definovatelná čeleď bokoplodých mechů s lodyhami bez středního svazku, listy bezžebrými nebo krátkým dvojitým žebrem a odlišenými křídelními buňkami. Od čeledi Sematophyllaceae byla oddělena oddělena teprve nedávno (Goffinet & Buck 2004) na základě obvykle přímých listů, málo početných, drobných, čtvercovitých křídelních buněk, přímého zobánkatého víčka tobolky a nekolenchymetických buněk exothecia. Molekulární data však jednoznané oddělení obou čeledí nepodporují (Carvalho-Silva & al. 2017).

Podle stávajícího vymezení v Evropě včetně Makaronésie čtyři rody, u nás jediný.

 

Literatura

Carvalho-Silva, M., Stech, M., Soares-Silva, L. H., Buck, W. R., Wickett, N. J., Liu, Y., & Câmara, P. E. A. S. 2017. A molecular phylogeny of the Sematophyllaceae s.l. (Hypnales) based on plastid, mitochondrial and nuclear markers, and its taxonomic implications. Taxon, 66: 811–831. https://doi.org/10.12705/664.2

Goffinet, B. & Buck, W.R. 2004. Systematics of the Bryophyta (mosses): From molecules to a revised classification. Pp. 205–239 in: Goffinet, B., Hollowell, V. & Magill, R. (eds.), Molecular systematics of bryophytes. Monogr. Syst. Bot. Missouri Bot. Gard. 98.

 

Platygyrium Bruch & Schimp. – prstenatka

 

Malé až středně veliké, tmavě zelené, zlatavé nebo nahnědlé rostliny. Lodyhy plazivé, nepravidelně větvené až nepravidelně zpeřené, s vystoupavými bočními větvemi často nesoucími drobnolisté rozmnožovací větvičky, oble až střechovitě olistěné, bez středního svazku a hyalodermis. Pseudoparafylie úzce kopinaté, celokrajné. Listy přímé nebo špičkami slabě jednostranné, vyduté, hladké, z vejčité báze postupně vytažené do dlouhé špičky. Okraje ve spodní části úzce ohrnuté, celokrajné, v horní polovině jemně zoubkaté. Žebro krátké, dvojité. Buňky čepele čárkovité, silnostěnné. Křídelní buňky v mírně ohraničené, někdy slabě vyduté skupině, tvořené drobnými, zelenými, téměř čtvercovitými, nenafouklými buňkami. Dvoudomé druhy. Perichaetiální listy hladké. Štět do asi 2 cm dlouhý. Tobolka hladká, válcovitá, přímá nebo slabě nachýlená. Prstenec vytrvávající, ze dvou či více řad drobnějších buněk. Víčko šikmo zobánkaté. Obústí dobře vyvinuté, exostom z sucha přímý, za vlhka sehnutý nad ústí, endostom s velmi nízkou bazální membránou, výtrusy 12 – 20 µm.

3 – 5 druhů rozšířených na severní polokouli, v Evropě jediný druh.

 

Platygyrium repens (Brid.) Schimp. – prstenatka plazivá

 

Rostliny obvykle tmavě zelené, v hustých ohraničených trsech až kobercích. Lodyhy přitisklé k podkladu, obvykle do 2 cm dlouhé, vzácně delší, větve 3–4 mm dlouhé, s četnými drobnolistými rozmnožovacími větvičkami. Lodyžní listy přímé, 0,3–0,5 × 0,7–1,2 mm, vejčitě kopinaté, do špičky postupně nebo ± náhle zúžené, na okraji ploché nebo ohrnuté. Větevní listy 0,2 × 0,4–0,6 mm. Buňky čepele 6–8 × 30–60 µm, křídelné buňky v poměrně početné skupině (po straně ca. 6–10 v okrajové řadě). Sporofyty nepříliš časté, štět ca. 15 mm dlouhý, tobolka přímá, hladká, s hrotitě kuželovitým víčkem.

Ekologie: obvykle na borce listnatých stromů a tlejícím dřevu, vzácně i na borce jehličnatých stromů nebo na kamenech, z nížin do podhorských poloh.

Rozšíření: Česká rep.: v nížinách a pahorkatinách, zejména v lužních lesích, doubravách a na solitérních listnáčích velmi hojně, v nižším horském stupni roztroušeně, nad hranici lesa nevystupuje. Rozšíření podle databáze ISOP.
Celkové: široce rozšířený druh po celé Holarktidě.

Variabilita: nepříliš variabilní druh kromě celkového vzrůstu a hustoty větvení. Drobnolisté rozmnožovací větvičky mohou vzácně chybět, zejména u rostlin tvořících sporofyty.

Možné záměny: Pylaisia polyantha – liší se jednodomostí (autoický druh), v jejímž důsledku se u tohoto druhu tvoří sporofyty mnohem častěji a často i ve dvou generacích, přítomnosti středního svazku lodyhy a pravidelně jednostranně zahnutými špičkami listů, které mají delší špičku; netvoří rovněž drobnolisté rozmnožovací větvičky.
Hypnum cupressiforme (přímolisté formy) – liší se přítomnosti středního svazku lodyhy, heterogenními křídelními buňkami, z nichž některé jsou zvětšené, nafouklé, případně i hyalinní, a rovněž nepřítomností drobnolistých rozmožovacích větviček.

Fotografie a ilustrace na webu: bryo.cz (Š. Koval), arctoa.ru, Moose Deutschland, Flora of North America, Wikimedia Commons

 


Poznámky k verzi:

Verze: 1.0 (27.11.2019): Vytvoření textu s částečným využitím starších materiálů Z. Hradílka.