Radulaceae Müll. Frib. – struhatkovité

Monogenerická čeleď. Popis viz charakteristiku rodu.

Radula Dumort. – struhatka

Žlutavé, žlutozelené až hnědavé rostliny v přitisklých kobercích na skalách, borce stromů nebo epifytické na větvích stromů (tropy).

Lodyhy přitisklé k substrátu nebo převislé, jednoduché nebo častěji jednoduše až zpeřeně větvené, větvení postranní typu Radula pod inzercí listu. Rhizoidy obvykle vyrůstají ze spodního laloku.

Listy střídavé, vzájemně se kryjící nebo i oddálené, nadsazené, kýlnaté, složené z velkého plochého svrchního a malého obvykle rovněž plochého spodního laloku, laloky k sobě vzájemně přitisklé, kýl většinou přímý. Spodní listy vždy chybějí.

Buňky obvykle tenkostěnné, s malými nebo většími rohovými ztluštěninami, každá buňka s 1 (– 3) velkými siličnými tělísky.

Vegetativní rozmnožování pomocí drobných gem nebo opadavých listů.

Dvoudomé nebo jednodomé druhy. Androecea terminální nebo interkalární, často z mnoha (až 35 párů) samčích obalných listů, podobných listům sterilních lodyžek, antheridia obvykle po 1 (– 3), stopka antheridia jednořadá, často esovitě zahnutá. Gynaecea terminální. Samičí listy poněkud menší než listy sterilních lodyžek. Periant silně dorsiventrálně zploštělý, u ústí otevřený, rozšířený nebo nerozšířený, ústí celokrajné nebo zubaté.

Štět poměrně krátký, složen ze stejných buněk. Tobolka vejčitá až okrouhlá se stěnou dvouvrstevnou. Výtrusy papilnaté, často klíčící v tobolce a potom různé velikosti, v zásadě 3 – 4× širší než mrštníky.

Ač byla publikována celosvětová monografie akceptující asi 300 druhů tohoto rodu, celkový počet druhů bude asi o 20 % nižší. Z Evropy je známo 11 druhů, ve střední Evropě 2 druhy. Oba patří do podrodu Radula sekce Radula.

Klíč k určení druhů:

Radula complanata (L.) Dumort. – struhatka zploštělá

Vytváří rozlehlé koberce či povlaky buď samostatné nebo promíšené s jinými druhy játrovek (nejčastěji Frullania).

Lodyhy 1 – 2 (– 4) cm dlouhé a nejvýše 2 (– 3 ) mm široké, nehojně jednoduše až dvakrát zpeřené, plazivé, přitisklé k substrátu a ploše rozprostřené. Rhizoidy poměrně časté.

Listy obvykle vzájemně se kryjící. Svrchní lalok široce oválný, nepřesahující přes lodyhu, spodní lalok obdélníkový až téměř čtverečný. Kýl téměř přímý nebo slabě konkávní. Listy na větvích poněkud menší, tvarově shodné.

Buňky tenkostěnné, s nepatrnými rohovými ztluštěninami, na okraji listů 12 – 15 µm, ve střední části 20 – 30 × 15 – 20 µm. Siličné tělísko obvykle jediné, velké v buňce (20 – 25 × 15 µm), šedavé, složené z drobných krůpějí; vzácněji 2 (– 3) tělíska v buňce.

Vegetativní rozmnožování pomocí deskovitých gem, které se tvoří na okraji laloků.

Paroický, obvykle plodný druh. Samčí obalné listy v 1 – 4 párech pod gynaeceem, vakovité, se zakřiveným kýlem a obvykle jedním lalokem. Gynaecea terminální nebo na krátkých postranních větévkách. Samičí obalné listy podobné sterilním listům. Periant zploštělý, směrem k ústí nerozšířený, ústí vroubkované.

Štět poměrně krátký, dosahující většinou úrovně ústí periantu. Tobolka vejčitá, stěna tobolky dvouvrstevná. Vnější vrstva s čípkovitými, vnitřní vrstva s naznačenými poloměsíčitými ztluštěninami. Výtrusy jemně papilnaté, 25 – 35 µm. Mrštníky s 2 šroubovicemi, 5 – 7 µm v průměru.

Ekologie: především na borce listnatých stromů, vzácněji na borce jehličnatých stromů nebo na skalách.

Rozšíření: Česká rep. (cf. Duda, Čas. Slez. Muz., ser. A, 27: 19 – 31, 1978): roztroušeně, místy hojně z nížin do montánního pásma v celém státě; lokalit se znečištěním ovzduší ubývalo, dnes opět spíše přibývá .
Celkové: Severní Amerika, Grónsko, Evropa, Asie (holarktický druh).

Variabilita:nepříliš variabilní druh, vytvářející pouze několik nepříliš habitem odlišných stanovištních modifikací.

Možné záměny: kromě záměny za následující druh (viz tam) prakticky vyloučena. Druhy rodu Scapania mají opačnou velikost laloků listových (svrchní menší, spodní větší).

Radula lindenbergiana Gottsche ex C. Hartm. – struhatka Lindenbergova

Syn.: Radula lindbergiana Gottsche ex J.B. Jack, Radula complanata subsp. lindenbergiana (Gottsche ex C. Hartm.) R.M. Schust., Radula complanata subsp. lindenbergiana (Gottsche ex C. Hartm.) R.M. Schust.

Ve všech vegetativních znacích shodná s předešlým druhem, rostliny pouze pokud útlejší a buňky nepatrně menším(ve střední části listů 15 – 20 (–25) µm).

Dvoudomý druh. Samčí gametangia tvořená 6 – 25 páry vakovitých obalných listů hustě nahloučených v klasovité androeceum.

Ekologie: vlhké stinné silikátové i vápencové skály v horách.

Rozšíření: Česká rep. (cf. Duda, Čas. Slez. Muz., ser. A, 26: 110 – 112, 1977): Krkonoše, Rychlebské hory, Hrubý Jeseník.
Celkové: Severní Amerika: Tennessee, Grónsko, Evropa, severní Afrika, Asie až po Nepál a Japonsko, jižní Afrika.

Variabilita: nepříliš variabilní druh.

Možné záměny: v podstatě pouze s předešlým druhem, který se prokazatelně liší pouze paroecií; ostatní znaky jsou nekonstantní. Dnes mnohdy uváděn pouze jako poddruh předešlého druhu.

Poznámky k verzi:

Verze 1.0 (17.1.2005): Vytvoření textu.

Verze 1.1 (4.10.2017): Drobné opravy textu.