Plagiochilaceae (Jørg.) Müll. Frib. – kapraďovkovité

Pozemní i epifytické rostliny, zelené až hnědavé; kauloid tuhý, lodyžní kůra diferencovaná a mnohdy hnědě zbarvená. Větvení terminální, laterálně-interkalární a vzácně i ventrálně-interkalární. Rhizoidy roztroušené až naznačeně svazčité na výběžcích. listy střídavé, ojediněle vstřícné (Plagiochilion), nedělené až dvoulaločné, celokrajné až s brvitým okrajem. Amfigastrie chybějí nebo jsou vysoce redukované (Pedinophyllum). Buňky kolenchymatické.

Nepohlavní rozmnožování pomocí odpadavých listů nebo jejich fragmentů nepříliš časté.

Převážně dvoudomé druhy (rod Pedinophyllum autoický). Androecea terminální či interkalární, poměrně dlouhá, klasovitá. Brakteoly chybějí, ojediněle přítomny. Stopka antheridia 2 – 4-řadá. Periant terminální, bočně zploštělý, s širokým ústím. Tobolka oválná, stěna 4 – 9-vrstevná. Mrštníky s 2, vzácně jednou šroubovicí.

Rozsáhlá čeleď zastoupená hlavně v tropických oblastech.

Klíč k určení rodů: