Hlavní stránka | Přehled systému
Čeleď: Bartramiaceae Schwägr. – kulistcovité

Autor: B. Buryová

Verze: 1.0 (7.4.2004)

 

Bartramia Hedw. – kulistec

 

Rostliny vytrvalé, vzpřímené, v hustých nebo volných trsech nebo polštářích.

Lodyhy nepravidelně nevětvené, pokryté žlutohnědým jemně papilnatým rhizoidálním vlášením, se silně vyvinutým středním svazkem a tenkostěnnými drobnými buňkami epidermis.

Listy z pošvaté, polopošvaté nebo rozšířené báze úzce kopinaté až šídlovité, přímé nebo pokroucené, se zubatým až pilovitým okrajem.

Žebro mohutně vyvinuté, končí ve špičce nebo vybíhá. Na průřezu jedna nebo dvě řady vůdčích buněk, skupina dorzálních stereid a zvětšených papilnatých okrajových buněk.

Buňky na rozšířené bázi světlé, dlouze obdélníkovité, tenkostěnné, hladké, výš obdélníkovité až čtvercové, silnostěnné, s jednou papilou až mamilou po obou stranách listu, jednovrstevné, po okraji dvouvrstevné nebo vícevrstevné.

Jednodomé nebo dvoudomé. Perichaetia akrokarpní, perichaetiální listy podobné lodyžním.

Štět dlouhý nebo krátký, přímý nebo zahnutý, tobolka kulovitá, přímá nebo nachýlená, rýhovaná, ve stáří vrásčitá. Prstenec chybí. Víčko malé, kuželovité. Čepička kápovitá.

Peristom jednoduchý, dvojitý nebo chybí, 16 zubů, zuby exostomu jemně papilnaté, s četnými lamelami, bez interlamelárních ztluštěnin, cilie endostomu většinou chybí. Spory hnědé, hrubě papilnaté až bradavičnaté.

Obsáhlý rod, celosvětově rozšířený, v Evropě 5 druhů.

 

Poznámka: Pro snazší determinaci je nutné sledovat znaky na větším počtu listů.

 

Klíč k určení druhů

1a

Listy za sucha přímé, odstálé, pošvaté, v horní části dvou- až třívrstevné, neprůhledné

B. ithyphylla

1b

Listy za sucha pokroucené až kadeřavé nebo jednostranně uspořádané, nepošvaté nebo jen polopošvaté, v horní části jednovrstevné, pouze na okrajích dvouvrstevné, průhledné

2

2a

Štět 1-2 cm dlouhý, nad lodyhy vyniklý, jednotlivý. Listy převážně nepošvaté, dlouze kopinaté, ve střední části s jednovrstevnou čepelí

B. pomiformis

2b

Štět krátký, 3-5 mm, v trsu skrytý, po 1-3 v perichaetiu. Listy převážně polopošvaté, šídlovité, ve střední části čepele časté dvouvrstevné pásy buněk

B. halleriana

 

Bartramia halleriana Hedw. – kulistec Hallerův

 

Rostliny vytrvalé, robustní, ve volných, až 12 cm dlouhých modrozelených až zelenohnědých trsech. Lodyhy vzpřímené, nepravidelně větvené, hustě kryté rezavohnědým rhizoidáním vlášením. Listy průhledné, z přiléhavé polopošvaté báze dlouze šídlovité, žlábkovité, převážně jednostranně široce odstávající, za sucha zkroucené, 6-10 mm dlouhé. Žebro dobře vyvinuté, na hřbetní straně vystoupavé, slabě mamilnatě papilnaté, v horní části zubaté, v úzké špičce listu dlouze vybíhavé, s dvěma vrstvami vůdčích buněk. Okraj listu v dolní části nepravidelně jedno- nebo dvoustranně ohrnutý, v horní části plochý, dvouvrstevný, výrazně oddáleně ostře dvojitě zubatý zvětšenými okrajovými buňkami. Buňky polopošvaté báze odlišené, hladké, dlouze obdélníkovité, silnostěnné nebo tenkostěnné, buňky šídlovité části zaobleně obdélníkovité až zaobleně čtvercové, silnostěnné, oboustranně s jednou mamilou, na břišní straně většinou mamilnatě vyhrblé. Čepel nepravidelně dvouvrstevná.

Autoický. Perigoniální listy podobné lodyžním. Štět krátký, 3-5 mm, jednotlivý nebo po 2-3 v perichaetiu, slabě zahnutý. Tobolka nachýlená, rýhovaná. Peristom dvojitý. Spory 16-24 µm velké, hrubě papilnaté.

Ekologie: na vlhkých stinných bázemi bohatých skalách a humusem pokrytých vápencích.

Rozšíření: Česká rep.: převážně v submontánním až montánním pásmu, roztroušeně.
Celkové: Evropa, jihových. Afrika, Turecko, stř., vých. a jihových. Asie, Sev., Stř. a Již. Amerika, Australie, Nový Zéland, Tasmánie.

Variabilita: v délce rostlin.

Možné záměny: B. pomiformis – viz poznámku pod tímto druhem.

 

Bartramia ithyphylla Brid. – kulistec rovnolistý

 

Rostliny v hustých světlých trsech, spoře větvené, s prosvítavými bělavými pochvami listů a rezavohnědým rhizoidálním vlášením. Lodyhy přímé, všestranně olistěné. Listy vzpřímeně odstálé, tuhé, až 5 mm dlouhé, z průsvitné pošvaté báze náhle výrazně zúžené, šídlovité, neprůhledné, žlábkovité, s plochým jemně pilovitým okrajem. Žebro neohraničené, s jednou vrstvou vůdčích buněk, končí ve špičce. Buňky pochvy hyalinní, tenkostěnné, dlouze obdélníkovité, buňky šídlovité části obdélníkovité, silně papilnaté.

Synoický. Štět 1-2 cm dlouhý, přímý, tobolka nachýlená, rýhovaná. Peristom dvojitý. Spory 28-36 µm velké, hrubě papilnaté.

Ekologie: Na vrstvě humusu na bázemi bohatších skalách, ve skalních štěrbinách, pod převisy, na vlhkých nebo sušších chráněných místech. Od nížin do vysokohoří.

Rozšíření: Česká rep.: roztroušeně.
Celkové: Evropa, hory vých. a již. Afriky, záp., stř., vých. a sev. Asie, Sev. a Již. Amerika.

Variabilita: ve velikosti rostlin a délce listů.

Možné záměny: díky výrazné bělavé pochvě listu a náhlému zúžení listu do neprůhledné vícevrstevné části je nezaměnitelný.

Ilustrace: BFNA.

 

Bartramia pomiformis Hedw. – kulistec jablíčkovitý

 

Rostliny vytrvalé, tvoří vysoké, modro- nebo žlutozelené měkké polštáře i přes 10 cm vysoké. Lodyhy vzpřímené, nepravidelně větvené, všestranně hustě olistěné, dole pokryté hnědým rhizoidálním vlášením. Listy z nepošvaté nebo méně často z polopošvaté žlutavé báze postupně dlouze kopinaté, žlábkovité, až 5 mm dlouhé, průhledné, za vlhka vzpřímeně odstálé až odstálé, přímé nebo všestranně slabě zahnuté, za sucha pokroucené až kadeřavé. Žebro dobře vyvinuté, osinovitě vybíhavé, z obou stran papilnaté, v horní části na hřbetě zubaté, s dvěma vrstvami vůdčích buněk. Okraj listu dvouvrstevný, v dolní části ohrnutý, v horní části plochý, výrazně oddáleně ostře dvojitě zubatý zvětšenými okrajovými buňkami. Buňky dolní části listu odlišené, hladké, dlouze obdélníkovité, silnostěnné nebo tenkostěnné, nad nimi zaobleně čtvercové až zakulacené, méně často krátce obdélníkovité, silnostěnné, oboustranně s jednou mamilou až papilou.

Autoický. Perigoniální listy podobné lodyžním. Tobolka na přímém, 1-2 cm dlouhém štětu nad listy vyniklá, nachýlená až horizontální. Peristom dvojitý. Spory 18-24 µm velké, bradavičnaté.

Ekologie: ve vlhku a stínu na silikátových bázemi bohatších skalách, ve skalních štěrbinách i na zemi na březích cest od nížin do submontánního pásma.

Rozšíření: Česká rep.: roztroušený, místy hojný.
Celkové: Evropa, záp., stř., vých. a sev. Asie, Sev. a Již. Amerika, Grónsko, Nový Zéland.

Variabilita: v extrémním vlhku a stínu mohou být rostliny velmi dlouhé s kratšími štěty, obtížně odlišitelné od B. halleriana. Pokud se vyskytují společně, jsou svou růstovou formou dobře odlišitelné.

Možné záměny: B. hallerianamá na většině listů zúžení zřetelněji odlišující polopošvatou bázi listu, užší špičku a dlouze vybíhavé žebro, žebro na řezu s výrazně vystupující dorzální částí žebra, čepel listu s dvouvrstevnými pásy buněk, vyšší a zřetelnější mamily.
Plagiopus oederianus – viz poznámku pod tímto druhem.

Ilustrace: BFNA.

 


Verze 1.0 (7.4.2004): Převedení textu, vytvořeného v r. 1999, aktualizace.