Coscinodon Spreng. – síťovenka

Polštáře tvořící drobné mechy, modro- až šedozelené.

Lodyhy do ca. 15 mm vysoké.

Listy s plochými nebo vehnutými, vzácně slaně ohrnutými okraji, často výrazně podélně rýhované. Žebro vybíhá v různě dlouhý hyalinní chlup.

Buňky v horní části listu isodiametrické, slabě ± rovnoměrně ztlustlé, hladké. Bazální buňky krátce až dlouze obdélníkovité, směrem k okrajům kratší, se silně ztlustlými příčnými stěnami.

Vegetativní rozmnožování udáváno pomocí axilárních gem.

Jednodomé i dvoudomé druhy. Gametangia terminální.

Štět přímý, vzácně zahnutý nebo zprohýbaný, ± zdéli tobolky.

Tobolka ponořená až vyčnívající, pohárovitá až elipsoidní, hladká. Čepička velká, zvonkovitá, podélně rýhovaná, na bázi laločnatá, vzácně malá, mitrovitá.

Obústí tvořeno 16 oranžovými, více či méně perforovanými, papilnatými zuby, vzácně chybí.

Malý rod (udáváno 7 – 10 druhů) s výskytem na severní polokouli, v Jižní Americe a na Novém Zélandě, velmi problematicky odlišitelný od rodu Grimmia subg. Orthogrimmia. V Evropě podle pojetí 1 – 2 druhy (C. humilis Milde je většinou autorů zpochybňován jako dobrý druh).

Coscinodon cribrosus (Hedw.) Spruce – síťovenka poduškovitá

Syn.: Grimmia cribrosa Hedw., Coscinodon pulvinatus Spreng.

Modrozelené až modrošedé rostliny v obvykle kompaktních polštářích nebo porostech.

Lodyhy do ca. 1 cm vysoké, sklerodermis téměř chybí, hyalodermis a střední svazek chybějí.

Listy za sucha přitisklé k lodyze, za vlhka šikmo až esovitě odstávající, 1 – 1.5 (–2) mm dlouhé, vejčitě až úzce kopinaté, v horní části listu kýlnaté. Čepel s obvykle výraznými podélnými řáskami, v horní části listu dvouvrstevná. Okraje neohrnuté, vzhůru zvednuté, celokrajné. Žebro u báze 50 – 70 µm široké, poněkud rozšířené v horní části listu, dorzálně výrazně vystupující, vybíhá v mírně zubatý hyalinní chlup zdéli 1/4 – 1 (–2)násobku délky čepele.

Buňky v horní části listu zaobleně čtvercové, 8 – 12 µm široké, mírně rovnoměrně ztlustlé, hladké. Bazální buňky obdélníkovité, ca. 10 – 14 × 20 – 40 µm, 2 – 5:1, ± tenkostěnné, směrem k okraji kratší, s výrazněji příčně ztlustlými stěnami.

Vegetativní rozmnožování udáváno pomocí gem vznikajících na okraji listů.

Dvoudomý. Perichaetiální listy větší, s delším chlupem, více objímavé. Samčí rostliny drobnější než samičí.

Štět ± 1 mm dlouhý, přímý.

Tobolka krátce vejčitá, po odvíčkování vejčitě pohárovitá, ca. 1 mm dlouhá, přímá, hladká. Střední sloupek zůstává po odpadnutí víčka v tobolce. Víčko krátce kuželovitě zobánkaté až bradavčité.

Obústí tvořeno 16 přímými, za sucha nad tobolku skloněnými zuby dělenými v jemná, oranžová, síťovitě anastomózující, papilnatá ramena, 250 – 550 µm vysoké.

Výtrusy hladké, (8–) 10 – 14 µm.

Ekologie: výslunné silikátové skály, převážně kyselé a suché, vzácněji vlhké, z nížin do alpínského stupně.

Rozšíření: Česká rep.: roztroušeně na celém území.
Celkové: Evropa, severní Afrika, Turecko, Kavkaz, Írán, Himálaj, Čína, Mongolsko, Severní Amerika, Grónsko.

Variabilita: druh je značně variabilní v délce hyalinního chlupu a míře vytvoření podélných řásek na listu. Zejména rostliny se slabě rýhovanými listy je možné zaměnit za podobné druhy rodu Grimmia (G. reflexidens, G. alpestris, G. montana). Popsané infraspecifické taxony odpovídají zejména krátkochlupým a málo rýhovaným formám. Z Čech (vrch Plešivec u Jinců na Příbramsku) byla popsána var. plesivecensis Pilous, představující poněkud drobnější rostliny.

Možné záměny: Grimmia caespiticia, G. reflexidens, G. alpestris – od všech se liší zejména tvarem čepičky a obústních zubů. Pro odlišení sterilních rostlin viz poznámku pod těmito druhy.

Ilustrace: habit a listy, průřez listem, listová báze, horní a vnější bazální buňky, obústí.