Hlavní stránka | Přehled systému
Čeleď: Amblystegiaceae G. Roth – rokýtkovité

Autor: J. Váňa

Verze: 1.0 (21.1.2005)

Leptodictyum (Schimp.) Warnst. – sušinec

Syn.: Amblystegium subg. Leptodictyum Schimp.

 

Rostliny středně velké až robustní, většinou tmavě či špinavě zelené, tvoří volné, rozrostlé polštáře propletených lodyžek.

Lodyhy obvykle poléhavé nebo ve vodě splývavé, zelené nebo hnědé, 5 – 20 cm dlouhé, nepravidelně svazčitě větvené, na řezu kruhovité, po obvodu s 1 – 2-vrstevnou epidermis tlustostěnných buněk, uprostřed se zřetelným centrálním svazkem. Pseudoparafylie lupenité, drobné, bezžebré, z nafouklých šestibokých až oválných buněk. Axilární vlásky poměrně dlouhé, 2 – 7-buněčné.

Lodyžní listy za sucha často odstálé, víceméně ploše rozložené, 1,5 – 2,4 (3,5 – 4,5) × 0,4 – 0,7 mm, vejčitě kopinaté až trojúhelníkovité s ± zúženou bází, s krátkou či dlouhou špičkou někdy mírně jednostrannou; okraj plochý, žebro slabé, 35 – 55 µm u báze, do 1/2 až ¾ délky listu vybíhající. Žebro jednoduché, poměrně silné, 35 – 45 µm na bázi, dosahující zhruba do ¾ délky listu. Větevní listy menší a užší, 1,0 – 2,0 × 0,3 – 0,6 mm.

Buňky 50 – 90 × 6 – 10 (– 15) µm, (5 –) 6 – 10 (– 15)× tak dlouhé jako široké, úzce šestiboké, častěji však prosenchymatické, tenkostěnné; křídelní a bazální buňky širší, obdélníkové až čtvercové, většinou sbíhající po lodyze, někdy tvoří i „ouška“, nejsou ostře ohraničené.

Jednodomý druh. Perichaetiální listy kopinaté, krátce zašpičatělé, řáskaté, žebro silné, končící před špičkou, okraj rovný, buňky tenkostěnné, prosenchymatické, ve spodní části širší, nafouklé.

Štět 1 – 2,5 cm dlouhý, hladký, oranžově hnědý po celé délce. Tobolka válcovitá, nakloněná, slabě vyklenutá, 1,5 – 2,5 mm dlouhá. Čepička dlouze válcovitá, bílá. Víčko kuželovité, zašpičatělé. Prstenec 2 – 3řadý.

Obústí dvojité. Zuby exostomu žluté, článkované s hyalinním okrajem, v horní části bezbarvé, jemně papilnaté, na bázi přehrádkované. Zuby endostomu nažloutlé, papilnaté, 1 – 4 brvky.

Výtrusy papilnaté, 13 – 16 µm. Plodný na jaře, často.

Jediný druh rodu se vyskytuje v Evropě i na našem území.

 

Leptodictyum riparium (Hedw.) Warnst. – sušinec pobřežní

Syn.: Hypnum riparium Hedw., Amblystegium riparium (Hedw.) Schimp.

 

Popis druhu viz popis rodu.

Ekologie: na kořenech, na kamenech i na hlíně mokrých, podmáčených stanovišť nebo přímo ve stojaté či pomalu tekoucí vodě od nížin do subalpínských poloh.

Rozšíření: Česká rep.: jihočeské pánve, Brdy, Povltaví, Polabí, Podještědí, Českomoravská vrchovina, Jihomoravská pahorkatina, Hrubý Jeseník, Moravská pánev a Ostravská pánev.

                Celkové: střední Evropa, Makaronésie, severní a jižní Afrika, Kergueleny, severní a střední Asie, Japonsko, Severní a střední Amerika, Austrálie.

Variabilita: velice variabilní druh ve velikosti a barvě. Na vlhkých stanovištích jsou rostliny dobře vyvinuté, velké a mají často delší lodyžní listy na rozdíl od rostlin sušších stanovišť, které jsou zpravidla menší s kratšími lodyžními listy.

Možné záměny: velké rostliny rostoucí na zaplavovaných stanovištích mohou být zaměněny s druhem Drepanocladus aduncus (zvláště s var. kneiffii), který se liší nafouklými křídelními buňkami a ± sbíhavými listy nebo s druhem Drepanocladus polygamus, který se liší ohraničenou skupinou čtvercových křídelních buněk a listy odstálými za sucha i za vlhka ve všech směrech. Rhynchostegium riparioides má zubatý okraj listu a užší buňky.

 

Poznámka: k určování je třeba odebírat jen dobře vyvinuté listy ze starších částí lodyžek.