Pyramidula Brid. – jehlancovka

Jednoleté, jen 2 mm vysoké, tlupovité, světle zelené rostliny. Lodyhy nevětvené nebo při bázi se samčími větvemi. Rhizoidy purpurově až karmínově červené. Dolní listy menší a užší, horní větší, 0,7 – 0,9 × 1,3 – 2,1 mm nahloučené k vrcholu lodyhy, široce vejčité, vejčité až obvejčité, kýlnatě vyduté, náhle zašpičatělé v šídlovitou a ± rourkatě složenou špičku, celokrajné nebo s ojedinělými drobnými zuby, na okraji ploché. Žebro končí ve špičce nebo krátce či dlouze vybíhá. Buňky 19 – 37 × 55 – 77 µm, volné, hladké, tenkostěnné, v horní polovině listu nepravidelně šestiboké, pravoúhlé až kosníkovité, dolní obdélníkové, 2 – 4 krát delší než širší. Perichaetiální listy stejného tvaru, ale větší, zpravidla nedosahují tobolku.

Jednodomý. Autoický.

Štět až 2 mm, přibližně stejně dlouhý jako tobolka, přímý. Tobolka přímá, pravidelná, hruškovitá, vejčitá, s krátkým krkem, i v době zralosti zcela krytá čepičkou. Víčko nízké, slabě vyduté s tupou špičkou, buňky v rovných řadách. Buňky exothecia volné, pravoúhlé až čtvercovité, tenkostěnné. Čepička veliká, až pod krk tobolky sahající, zřetelně čtyřhranná, k bázi zúžená, lesklá, slámově žlutá, má dlouhý a přímý hrot a vytrvává až do zralosti výtrusů kdy je již ± oblá a podél původních hran praská, přitom ale zůstává pod tobolkou stále stažená. Prstenec i obústí chybí. Výtrusy 45 – 70 µm, žlutohnědé, téměř hladké.

Monotypický rod.

Pyramidula tetragona (Brid.) Brid. – jehlancovka čtyřboká

Popis druhu viz popis rodu.

Ekologie: obnažená hlína, suché a teplé svahy, hlinité skalní terásky, vzácněji na polích.

Rozšíření: Česká rep.: velmi vzácný druh, roste v nížinách až pahorkatinách zejména v teplých oblastech, uváděn od Prahy, Bechyně, okolí Brna (Kuřim, Velká Bíteš, Náměšť nad Oslavou, Mohelno, Biskoupky), Podyjí u Znojma, Seničky u Olomouce a u Opavy, recentně doložen v Národním parku Podyjí.
Celkové: Evropa, sev. Afrika, Severní Amerika.

Variabilita: u nás málo variabilní druh. Proměnlivá je špička listová (náhle nebo pozvolna zašpičatělá), délka žebra a zubatost okraje listů. V rámci areálu však tvoří několik morfologických typů, které byly dříve hodnoceny na druhové nebo nižší taxonomické úrovni.

Možné záměny: čtyřhrannou čepičku zcela kryjící tobolku má v juvenilním stádiu více mechů z čel. Funariaceae. Tehdy mohou pomoci k odlišení od ostatních zástupců čeledi purpurově až karmínově zbarvené rhizoidy, ostatní naši zástupci čeledi mají rhizoidy hnědé. P. tetragona je velmi malý mech, jehož štět zpravidla nedorůstá více než 2 mm.

Ilustrace: BFNA.