Biantheridion (Grolle) Konstant. & Vilnet – dvojpelatka

Syn.: Jamesoniella sect. Biantheridion Grolle

Rostliny zelené, pouze zřídka nahnědlé nebo i purpurově naběhlé, obvykle prorůstající trsy rašeliníků, vzácněji v řídkých kobercích.

Lodyhy poléhavé nebo plazivé, nejvýše vrcholky vystoupavé, 1 – 3 (– 5) cm dlouhé, vzácně terminálně větvené. Rhizoidy poměrně časté.

Listy šikmo podloženě vetknuté, vzájemně se kryjící nebo oddálené, vzájemně k sobě sehnuté, horním okrajem poněkud sbíhavé, v obrysu okrouhlé až slabě ledvinité, obvykle širší než delší, slabě vyduté, na vrcholku zaoblené nebo pouze nepatrně vykrojené, okraje silně zvlněné. Spodní listy nepatrné, pouze na vrcholcích lodyh, přecházející ve slizové papily a postupně mizící.

Buňky se stěnami neztloustlými nebo nepatrně ztloustlými a nepříliš velkými rohovými ztluštěninami, na okrajích listů 20 – 25 µm, ve střední části 25 – 35 × 22 – 28 µm, na bázi nepatrně prodloužené. Kutikula jemně papilnatá. Siličná tělíska po 5 – 15 v buňkách, kulovitá až oválná, 5 – 9 × 4 – 6 µm, složená z drobných krůpějí.

Nepohlavní rozmnožování neznámo.

Dvoudomý druh. Androecea interkalární; samčí obalné listy ve 4 – 8 párech, vyduté s dorzálním zubem, v paždí s 2 antheridii s 4řadou stopkou. Gynaecea terminální. Samičí obalné listy širší a více zvlněné než listy sterilních rostlinek. Brakteoly drobné, kopinaté, často s 2 bazálními zuby. Periant podlouhle oválný, vejčitý až hruškovitý, jednovrstevný až k bázi, v horní části řáskatý, směrem k ústí stažený, ústí zubaté (zuby nejvýše 2-buněčné).

Tobolka vejčitá, se 4 – 5-vrstevnou stěnou, mrštníky ca 8 µm v průměru, výtrusy ca 14 – 15 µm.

Monotypický rod.

Poznámka: systematické postavení tohoto monotypického rodu vychází z dosud jediné provedené molekulární studie autorů Vilnet & al. (2010); rod Jamesoniella (dnes součást rodu Syzygiella), se kterým byl druh spojován dříve, patří dnes do čeledi Adelanthaceae .

Vilnet, A. A., N. A. Konstantinova & A. V. Troitsky. 2010. Molecular insight on phylogeny and systematics of the Lophoziaceae, Scapaniaceae, Gymnomitriaceae and Jungermanniaceae. Arctoa 19: 31–50.

Biantheridion undulifolium (Nees) Konstant. & Vilnet – dvojpelatka vlnitá (vidoňka vlnitá)

Syn.: Jamesoniella undulifolia (Nees) Müll. Frib., Jamesoniella schraderi Schiffn.

Popis viz charakteristiku rodu.

Ekologie: svým výskytem omezen na rašeliniště.

Rozšíření: Česká rep. (cf. Váňa, Čas. Slez. Muz., ser. A, 18: 21, 1969): Sbírán v okolí Aše, Cvikova a pravděpodobně též v Krkonoších (Bílé Labe, Úpská jáma). Považován za vyhynulý druh, dlouhodobě nenalezen.
Celkové: Grónsko, severní a střední Evropa, Sibiř.

Variabilita: vzácný, poměrně málo variabilní druh.

Možné záměny: druh Odontoschisma sphagni, rostoucí na podobných stanovištích, má nápadně odlišenou okrajovou řadu buněk v listech, ventrální větvení apod. S většinou ostatních druhů, se kterými by eventuálně mohl být tento druh zaměněn, se vylučuje ekologicky (podobné druhy nerostou na rašeliništích).

Poznámky k verzi:

Verze 1.0 (24.1.2005): Vytvoření textu.

Verze 2.0 (12.10.2017): Přesun druhu do monotypického rodu Biantheridion a čeledi Anastrophyllaceae, poznámky (J. Kučera).