Autor: J. Váňa
Verze: 2.0 (22.10.2017)
Lophoziaceae Cavers – křižítkovité
Drobné až statné rostliny v řídkých či hustých kobercích, vzácněji ojedinělé rostliny mezi dalšími druhy mechorostů, většinou zelené, světle zelené nebo žlutozelené, vzácněji bělavě zelené, nahnědlé nebo načervenalé, červenofialové nebo s purpurovým nádechem.
Lodyhy poléhavé, vystoupavé až vzpřímené, většinou bez stolonů. Větvení převážně laterálně interkalární, méně často terminální, vzácně i ventrálně interkalární. Rhizoidy roztroušené, vyrůstající ze spodní části lodyhy.
Listy střídavé, podložené, šikmo až téměř příčně vetknuté, většinou 2 – 3 (-4)-laločné. Spodní listy chybějí, nejvýše jsou redukované na několik buněk.
Buňky obvykle kolenchymatické, vzácněji parenchymatické, se stěnami tenkými nebo ztloustlými, s drobnými či až uzlovitými rohovými ztluštěninami. Siličná tělíska obvykle v počtu 2 – 8, zřídka 12 – 50 v buňce.
Gemy přítomny u řady druhů, většinou 1 – 2-buněčné, oblé či hranaté až hvězdovité, většinou na okrajích či špičkách listových laloků, někdy na specializovaných drobnolistých gemiparních větévkách (Heterogemma capitata); u některých druhů nejsou vytvořeny.
Dvoudomé, vzácněji paroické nebo autoické druhy. Androecea terminální či interkalární; obalné listy vakovité, mnohdy na bázi s přídatným zubem, spíše příčně vetknuté. Antheridia v počtu 1 – 4, vejčitá, stopka antheridia poměrně krátká, 1 – 2-řadá. Gynaecea vždy terminální na hlavní ose, archegonia početná. (kromě rodu Gerhildiella). Periant obvykle válcovitý, kyjovitý, vejčitý, daleko vyniklý z obalných listů a obvykle alespoň v horní části laločnatý; ústí periantu není trubkovité.
Tobolka obvykle krátce vejčitá, vzácněji kulovitá, se stěnou nejčastěji 3 – 5-vrstevnou. Vnitřní vrstva obvykle s poloměsíčitými, vnější s čípkovitými ztluštěninami. Výtrusy drobné, papilnaté. Mrštníky úzké, s 2 šroubovicemi.
Poznámka: Současné pojetí čeledi Lophoziaceae odpovídá monofyletickému pojetí v práci Vilnet et al. (2010) s výjimkou rodu Obtusifolium, který nemá zcela jasné postavení a ve světovém seznamu játrovek je provizorně řazen do čeledi Cephaloziellaceae. Většina rodů, řazených do této čeledi v minulé verzi klíče, byla přesunuta do čeledi Anastrophyllaceae, nově rozlišovaný rod Schistochilopsis pak do čeledi Scapaniaceae, rod Jamesoniella (dnes Syzygiella) do čeledi Adelanthaceae a rod Mesoptychia (dříve Leiocolea) do čeledi Jungermanniaceae.
Vilnet, A. A., N. A. Konstantinova & A. V. Troitsky. 2010. Molecular insight on phylogeny and systematics of the Lophoziaceae, Scapaniaceae, Gymnomitriaceae and Jungermanniaceae. Arctoa 19: 31–50.
Klíč k určení rodů:
1a |
Listy nápadně asymetricky 3-laločné (ojediněle 2-laločné) |
2 |
1b |
Listy ± symetricky 2 – 4-laločné (vzácně asymetricky 2-laločné) |
3 |
2a |
Poměrně velké, 2 – 3 mm široké rostliny s listy obvykle širšími než delšími; gemy prakticky chybějí, pokud jsou přítomny, jsou zelené či zelenožluté |
|
2b |
Drobnější, většinou pouze 1 – 2 mm široké rostliny s listy delšími než širšími; hnědočervené gemy na koncích listových laloků prakticky vždy přítomny |
|
3a |
Listové laloky zaoblené, zářez s ohrnutým okrajem; spodní listy kopinaté (– dvoudílné), někdy brvité, obvykle pouze na vrcholcích lodyh; gemy většinou chybějí |
|
3b |
Listové laloky zaostřené, zářez bez ohrnutého okraje; spodní listy chybějí; gemy na špičkách listových laloků přítomny |
4 |
4a |
Gemy vejčité, vždy zaoblené a jednobuněčné, vznikající na vzpřímených drobnolistých větévkách |
|
4b |
Gemy hvězdovité, tetraedrické až polyedrické, jedno- nebo dvoubuněčné, vznikající na špičkách laloků lodyžních listů |
5 |
5a |
Gemy v době zralosti zelené nebo žlutozelené |
|
5b |
Gemy v době zralosti hnědé, purpurové nebo nafialovělé |
Verze: 1.0 (24.1.2005): vytvoření textu.
Verze: 2.0 (22.10.2017): úprava popisu čeledi a klíče s ohledem na novou definici čeledi.