Rhodobryum (Schimp.) Limpr. – růžoprutník
Syn.: Bryum subgen. Rhodobryum Schimp.
Rostliny středně velké až mohutné, do 6 cm, zelené až načervenale hnědavé, jednotlivě rostoucí nebo v rozvolněných až sevřených trsech.
Lodyhy vzpřímené, často propojeny podzemními stolony (podzemní lodyhy jsou primární, subapikálně odvětvené vzpřímené lodyhy jsou sekundární), nevětvené nebo s inovacemi při vrcholu.
Listy tvoří zpravidla výraznou terminální růžici na vrcholu lodyhy, u některých druhů však rovnoměrně rozmístěné po celé délce lodyhy, vzpřímené až v pravém úhlu od lodyhy odstávající, za sucha často výrazně zvlněné, široce oválné až jazykovité, s protaženou, více méně zatupělou nebo až hrotitou špičkou, často více než 1 cm dlouhé, báze listů obvykle krátce sbíhavá, okraj plochý, příležitostně zvlněný nebo ohrnutý až výrazně svinutý (zvláště ve spodní části), často zubatý. Žebro jednoduché, dosahuje zpravidla ke špičce nebo krátce vybíhavé, na příčném řezu s centrálním svazkem hydroid a ventrálních stereid.
Buňky ve střední a horní části listu kosodélníkové až protáhle šestiúhelníkové, tenkostěnné nebo se ztlustlými buněčnými stěnami, často výrazně pórovité, bazální buňky dlouze obdélníkové, při okrajích listů někdy výrazný lem tvořený 2 – 6 řadami protáhlých, čárkovitě šestiúhelníkových buněk se zesílenými buněčnými stěnami.
Dvoudomé. Perichaetia terminální.
Štět statný, prodloužený (2 – 8 cm), v počtu 1 – 3 z perichaetia.
Tobolka vodorovně skloněná až převislá, dlouze válcovitá až hruškovitě oválná, zakřivená, krk krátký, víčko kuželovité až krátce zobánkaté, čepička kápovitá.
Obústí dvojité, exostom tvořen 16 zuby, příčně dělenými, jemně papilnatými, bazální membrána endostomu nízká nebo vysoká, kýlnaté segmenty s perforacemi, cilie dobře vyvinuty, přívěskaté.
Rod obsahující asi 40 druhů široce rozšířených především v temperátních oblastech, v tropickém pásmu zejména ve vyšších polohách. V Evropě i u nás dva druhy.
Literatura: Iwatsuki Z. & Koponen T. (1972): On the taxonomy and distribution of Rhodobryum roseum and its related species (Bryophyta). – Acta Botanica Fennica 96: 1-22.
| 1a | Listy v horní třetině pozvolna do špičky zúžené, žebro končí před špičkou listu; vrcholová růžice složena z 16 – 24 listů dlouhých asi 9 – 10 mm, okraj listů ohrnutý přibližně od poloviny listu dolů. Rostliny tmavozelené barvy, až 5(-10) cm výšky, i za sucha jen mírně ± zprohýbané, na kyselých substrátech | |
| 1b | Listy v horní třetině náhle do široké špičky zúžené, žebro krátce vybíhavé; vrcholová růžice z 18 – 52 listů dlouhých asi 5 – 6 mm, okraj listu od horní 1/3 výrazně dolů svinutý. Rostliny žlutozelené barvy, do 3(-5) cm výšky, za sucha silně zprohýbané, kulovitě nahloučené a nahoru směřující, na bazických substrátech. |
Rhodobryum ontariense (Kindb.) Kindb. – růžoprutník ontarijský
Syn.: Bryum ontariense Kindb., Rhodobryum spathulatum (Hornsch.) Pócs
Rostliny do ca. 5 cm vysoké, (žluto)zelené. Lodyhy propojené podzemními stolony, s drobnými, šupinovitými listy.
Zelené listy nahloučené v terminální růžici z 18 – 52 listů, 5 – 6 mm dlouhé, 2 – 2,5 × delší než široké, kopistovité, s poměrně náhle zakončenou široce kopinatou špičkou. Okraje výrazně ohrnuté od horní 1/4 – 1/3 dolů, v horní části zubaté. Žebro na bázi silné, mizí ± se špičkou, na průřezu s dorzálním svazkem stereid, oddělených od povrchu žebra jedinou řadou epidermálních buněk, v bazální části listu pronikající až k povrchu žebra.
Buňky v horní části listu prodlouženě šestiúhlé (rhomboidální), 25 – 32 µm široké, ztlustlé a zřetelně pórovité, směrem k bázi prodlouženě obdélníkovité; v horní 1/3 listu u okraje 1 – 2 (-3) řady úzkých silnostěnných buněk tvořících žlutavý okraj.
Sporofyty nemohly být studovány, podobné Rh. roseum. Podle Frahma & Freye (Moosflora, 3. ed., 1992, Ulmer Verlag Stuttgart) tvoří sporofyty častěji než Rh. roseum, což však v našich podmínkách nebylo pozorováno.
Ekologie: na stinné humózní půdě na bázemi bohatých substrátech, zejména na vápencích, u nás zatím patrně jen z nižších a středních poloh.
Rozšíření: Česká rep.: roztroušeně ve vápencových oblastech, vzhledem k dřívějšímu nerozlišování od Rh. roseum (v Evropě poprvé rozlišen v citované Koponenově práci) přesné rozšíření neznáme.
Celkové: Evropa, téměř celá Asie, střední a jižní Afrika, Severní Amerika, Mexiko.
Variabilita: nebyla detailně studována; variabilní je počet listů ve vrcholové růžici, míra rozlišení okrajových buněk listů a další znaky.
Možné záměny: Rhodobryum roseum – viz klíčové znaky.
Ilustrace na WWW: habitus, průřez listem (J. Argaud).
Rhodobryum roseum (Hedw.) Limpr. – růžoprutník růžovitý
Syn.: Bryum roseum (Hedw.) Crome
Rostliny poměrně statné, ca. 3 – 8 (-10) cm vysoké, tmavě zelené. Lodyhy propojené podzemními stolony, s drobnými, šupinovitými listy.
Zelené listy nahloučené v terminální růžici z 16 – 24 listů, až 10 mm dlouhé, 3 – 4 × delší než široké, kopistovité, s ± postupně zakončenou široce kopinatou špičkou. Okraje úzce ohrnuté přibližně od poloviny dolů, v horní části listu výrazně zubaté. Žebro na bázi silné, mizí ± se špičkou, na průřezu s dorzálním svazkem stereid, oddělených od povrchu žebra 2 – 3 řadami epidermálních buněk.
Buňky v horní části listu prodlouženě šestiúhlé (rhomboidální), ca. 24 – 38 µm široké, mírně ztlustlé a zřetelně pórovité, směrem k bázi prodlouženě obdélníkovité; v horní 1/3 listu u okraje 1 – 2 řady užších a více silnostěnných buněk tvořících nepříliš zřetelný okraj.
Štět dlouhý, červený, po 1 – 3 z perichaetia.
Tobolka válcovitá, mírně zakřivená, nicí, exothecium z nepravidelných silnostěnných buněk, u ústí menších a pravidelnějších, průduchy na krku; prstenec z velkých, loupavých buněk. Víčko krátce tupě kuželovité.
Obústí ve dvou kruzích, exostom tvořen 16 žlutohnědými, kopinatými, mohutnými zuby, naspodu jemně papilnatými, horní část zubů hyalinní a silně papilnatá; lamely početné, hustě nahloučené. Endostom na poměrně vysoké bazální membráně (ca. 1/2 výšky), segmenty se zaobleně oválnými perforacemi; cilie dlouhé, přívěskaté.
Výtrusy hnědé, 18 – 25 µm.
Ekologie: na vlhké a stinné humózní půdě na kyselých a neutrálních substrátech, vzácněji i na vápencích, od nížin do subalpínského stupně.
Rozšíření: Česká rep.: na vhodných lokalitách pravidelně na celém území.
Celkové: Evropa, téměř celá Asie, Severní Amerika.
Variabilita: nebyla detailně studována, ale podobně jako předchozí druh není příliš variabilní.
Možné záměny: Rhodobryum ontariense – viz klíčové znaky.
Ilustrace na WWW: habitus (J. Argaud).
Verze 1.0 (13.10.2004): vytvoření textu.