Hlavní stránka | Přehled systému

Autor: J. Váňa

Verze: 1.0 (17.1.2005)

Cephaloziaceae Mig. – křepenkovité

 

Rostliny většinou drobné, poléhavé či plazivé, anisofylní, většinou zelené nebo až hyalinní, ojediněle purpurově zbarvené. Lodyhy s kůrou tvořenou velkými, tlustostěnnými buňkami, často je přítomna i hyalodermis. Větvení nepříliš časté, nepravidelné, terminální, laterálně-interkalární i ventrálně-interkalární; stolony u některých druhů přítomny. Rhizoidy roztroušené na spodní části lodyžky. Listy podložené, příčně, šikmo až podélně vetknuté, většinou dvoulaločné, ale též 3 – 4-laločné nebo i nedělené. Spodní listy u primitivních druhů, jinak redukované na slizové papily až chybějící.

Dvoudomé či jednodomé (autoické, paroické) druhy. Androecea klasovitá na hlavních osách nebo laterálně-interkalárních větvích; stopka antheridia dvouřadá. Periant přítomen, většinou trigonantní, na bázi někdy až 5 – 8-vrstevný; brakteoly obvykle volné. Štět tvořen dvěma kruhy buněk (obvykle 8 + 4). Tobolka většinou elipsoidní, se stěnou 2 – 3-vrstevnou.

Rozsáhlá čeleď, recentně členěná na 6 podčeledí a 15 – 16 rodů. V Evropě 6 rodů ve třech podčeledích; rod Pleurocladula se na našem území nevyskytuje.

 

Klíč podčeledí a rodů:

 

1a

Listy dvoulaločné

2

1b

Listy nedělené (podčeleď Odontoschismatoideae)

Odontoschisma

2a

Spodní listy velké, pouze nepatrně menší než postranní listy. Gynaecea terminální (podčeleď Hygrobielloideae)

Hygrobiella

2b

Spodní listy drobné nebo chybějí. Gynaecea na zkrácených ventrálně-interkalárních větvích (podčeleď Cephalozioideae)

3

3a

Listy téměř příčně vetknuté, silně vyduté, zadní listový okraj vakovitě ohrnutý

Nowellia

3b

Listy šikmo nebo téměř podélně vetknuté, ploché či mírně vyduté, zadní listový okraj není vakovitě ohrnutý

4

4a

Lodyhy s hyalodermis. Zářez listů obvykle přesahuje 0,3 délky listu; spodní listy chybějí

Cephalozia

4b

Lodyhy bez hyalodermis. Zářez listů obvykle nedosahuje více než do 0,3 délky listu; spodní listy přítomny

Cladopodiella

 

Poznámka: z Hrubého Jeseníku (Tabulové kameny pod Pradědem) uvádí Kolenati (1860) i druh Pleurocladula albescens (Hook.) Grolle. Dokladová položka se nedochovala; vzhledem k nekritičnosti autora a zcela neodpovídající ekologii lze tento údaj považovat za mylný.