Autor: J. Duda, úprava J. Váňa
Verze: 1.1 (10.10.2017)
Lepidoziaceae Limpr. – plevinkovité
Rostliny zelené až hnědavé, bez sekundární pigmentace, habitem velmi variabilní, od poléhavých a plazivých až po vystoupavé a vzpřímené, od ojedinělých isofylních a subisofylních typů až k silně anisofylním a lupenitým. Větvení velmi variabilní; nejčastější je laterálně-interkalární, přítomno je i terminální či ventrálně-interkalární větvení; větve mnohdy změněné na drobnolisté výběžky (flagely), přítomny rovněž stolony. Většinou jsou rostliny zpeřeně větvené se jasně zřetelnou hlavní osou. Rhizoidy vyrůstají z báze amfigastrií. Listy velmi variabilní, 2 – 12-laločné, většinou nadsazené, vzácně téměř příčně vetknuté nebo dokonce podložené, mnohdy asymetrické (dorzální lalok obvykle největší), laloky většinou celokrajné, vzácněji vroubkované až brvité. U některých rodů listy redukovány na 1 – 2-buněčné papily. Amfigastrie obvykle přítomné, a to i u lupenitých typů, 2 – 8-laločné. Buňky se stěnami ztloustlými až kolenchymatické. Kutikula hladká nebo drsná. Siličná tělíska většinou ve větším počtu, hroznovitá, u některých rodů i chybějí.
Nepohlavní rozmnožování nepříliš časté; tvoří se obvykle opadavé listy (Bazzania) či laloky (Telaranea).
Dvoudomé, vzácně i jednodomé (autoické, výjimečně paroické) druhy. Gametangia téměř vždy na zkrácených, redukovaných větévkách vznikajících ventrálně- (vzácněji laterálně-) interkalárním větvením. Androecea nepříliš zřetelná, drobná, anteridia obvykle jednotlivá. Kromě tří mimoevropských druhů nejsou již anteridia přítomna v paždí brakteol. Gynaecea většinou na zkrácených větévkách pouze s obalnými listy, bez fyloidů, velmi vzácně na prodloužených větévkách nebo dokonce hlavní lodyze (a potom s listy). Obalné listy podobné brakteolám velikostí i tvarem (na rozdíl od fyloidů a amfigastrií, které jsou obvykle rozdílné). U většiny rodů se tvoří mohutný, vřetenovitý, trigonantní periant.
Štět s definovaným počtem obvodových buněk (4, 8, 12, 16, 20) a obvykle 8 – 4 vnitřními buňkami. Tobolka elipsoidní nebo válcovitá, se stěnou 2 – 6-vrstevnou. Výtrusy obvykle s papilnatou nebo jinak strukturovanou stěnou; mrštníky s 2 šroubovicemi.
Rozsáhlá čeleď členěná na 7 podčeledí asi s 30 rody rozšířenými po celém světě; v Evropě čtyři podčeledi, každá s 1 rodem. Na našem území jsou zastoupeny tři rody, rod Telaranea z podčeledi Zoopsidoideae na naše území nezasahuje.
Klíč podčeledí a rodů:
1a |
Listy nejméně do poloviny jejich délky (2 –) 3 – 4-laločné. Rostliny zpeřeně větvené; pokud jsou přítomny šlahounovité drobnolisté výběžky, představují pokračování laterálních větví |
2 |
1b |
Listy pouze na vrcholku mělce (1 –) 2 – 3-zubé. Rostliny pseudodichotomicky větvené; šlahounovité drobnolisté výběžky ventrálně interkalární (podčeleď Bazzanioideae) |
|
2a |
Listy ± příčně vetknuté, s úzkými, niťovitými laloky, na bázi nejvýše 2 (– 3) buňky širokými. Siličná tělíska chybějí ve většině buněk (podčeleď Lembidioideae) |
|
2b |
Listy nadsazeně šikmo vetknuté, s kopinatými laloky, na bázi obvykle více než 5 buněk širokými. Siličná tělíska ve všech buňkách (podčeleď Lepidozioideae) |
Verze 1.0 (13.1.2005): Vytvoření textu.
Verze 1.1 (10.10.2017): Úprava textu.