Hlavní stránka | Přehled systému
Čeleď: Pottiaceae Hampe – pozemničkovité

Autor: J. Kučera

Verze: 2.0 (1.12.2017)

Trichostomum Bruch – vlasoústka

 

Provizorní popis rodu na základě druhů, jejichž příbuznost s typovým druhem rodu, byla potvrzena v níže uvedené studii:

Rostliny poměrně drobné, nejvýše středně veliké, v hustých či rozvolněnějších trsech. Lodyhy 0.5 – 2.5 (–4) cm vysoké, s řídkým hnědočerveným vlášením, hnědavé, na průřezu se středním svazkem, hyalodermis chybí nebo přítomna.

Listy za sucha pokroucené až kadeřavé, za vlhka z mírně přiléhavé báze volně až slabě zpět odstálé, někdy příčně vlnkaté, úzce čárkovitě až široce či jazykovitě kopinaté až lopatovité, ca. 1 – 4 mm dlouhé. Čepel nelámavá. Okraje ploché nebo v horní části vehnuté, celokrajné, pod špičkou někdy vzhůru zvednuté a kápovité. Žebro silné, hrotitě vybíhavé.

Buňky v horní části listu ca. 6 – 12 µm široké, obvykle silně neprůhledně papilnaté. Bazální buňky mírně odlišené, obdélníkové, rovnoměrně ztlustlé, stěny hyalinní nebo žlutozelené, zcela u báze někdy buňky nafouklé a tenkostěnné.

Dvoudomé druhy (vždy?). Perichaetiální listy poněkud odlišené, mírně objímavé.

Štět žlutý až hnědý, naspodu někdy červenooranžový, (5–) 10 – 15 (–20) mm dlouhý.

Tobolka přímá, podlouhle vejčitá, víčko zobanité.

Obústí tvořeno ca. 16 nebo 32 nepravidelně téměř k bázi dělenými, papilnatými, přímými a silně lámavými zuby, délka velmi variabilní, do ca. 200 µm, někdy téměř úplně redukované až na bazální membránu.

Výtrusy 12 – 20 µm, papilnaté.

V současné době rod s velmi neujasněným pojetím, v tomto pojetí v Evropě i u nás dva druhy.

 

Poznámka: taxonomicky kritický rod. Po provedení molekulární studie autorů Werner et al. (2005) se zdá, že molekulárně podpořená může být pouze skupina zahrnující drobné dvoudomé druhy řazené do rodů Trichostomum a Weissia (typem rodu je T. brachydontium, z analyzovaných zástupců sem déle patří T. crispulum, T. brittonianum a Weissia jamaicensis). Osttaní evropští zástupci byli přeřazeni do rodů Pottiopsis, Oxystegus, a Tortella (T. arctica). Naprostá většina tropických zástupců a druhů jižní polokoule však dosud analyzována nebyla a o jejich zařazení je obtížné spekulovat.

 

Werner O., Ros R. M. & Grundmann M. (2005): Molecular phylogeny of Trichostomoideae (Pottiaceae, Bryophyta) based on nrITS sequence data. – Taxon 54: 361-368.

 

Klíč k určení druhů

 

1a Starší části lodyhy černé, hyalodermis nápadně diferencovaná. Žebro pod špičkou esovitě prohnuté, špička kápovitá
T. crispulum
1b Starší části lodyhy hnědavé, hyalodermis chybí nebo slabě diferencovaná. Žebro pod špičkou rovné, špička u většiny listů není kápovitá
T. brachydontium

 

Trichostomum brachydontium Bruch – vlasoústka žlutozelená

Syn.: Trichostomum mutabile Bruch

 

Lodyhy (0.5) 1.0 – 2.5 (–4) cm vysoké, s řídkým hnědočerveným vlášením, hnědavé, na průřezu se středním svazkem, hyalodermis chybí nebo slabě naznačena.

Listy za sucha pokroucené, za vlhka z mírně přiléhavé báze volně až slabě zpět odstálé, někdy příčně vlnkaté, úzce až široce, zpravidla jazykovitě kopinaté až lopatovité, ca. 1.5 – 3.5 mm dlouhé. Čepel nelámavá. Okraje ploché, celokrajné (na bázi někdy vybíhavými stěnami zoubkaté, zejména u var. littorale), pod špičkou vodorovně nebo šikmo přirostlé, nanejvýš velmi slabě kápovité. Žebro silné, hrotitě vybíhavé, pod špičkou rovné, ventrální povrchové buňky přecházejí z čepele (často slaběji papilnaté než ostatní buňky čepele), dorzální prodloužené, hladké nebo slabě papilnaté.

Buňky v horní části listu 7 – 10 µm široké, obvykle silně neprůhledně papilnaté. Bazální buňky odlišené, obdélníkové, rovnoměrně ztlustlé, stěny hyalinní nebo žlutozelené, zcela u báze buňky obvykle nafouklé a tenkostěnné.

Štět žlutý až hnědý, (5–) 10 – 15 mm dlouhý.

Tobolka přímá, podlouhle vejčitá, ca. 1 – 2.5 mm dlouhá, víčko zobanité.

Obústí tvořeno ca. 16 nepravidelně téměř k bázi dělenými, papilnatými, přímými a silně lámavými zuby, délka velmi variabilní, do ca. 200 µm, někdy téměř úplně redukované až na bazální membránu.

Výtrusy 16 – 20 µm, bradavčitě papilnaté.

Ekologie: stejná jako u T. crispulum.

Rozšíření: Česká rep.: zatím patrně sbírán pouze v Českém krasu (Tetín) a Moravském krasu (Suché údolí).
Celkové: Evropa (zejména jižní a západní), Makaronésie, severní a jižní Afrika, Kavkaz, Blízký, Střední a Dálný Východ, Severní, Střední a Jižní Amerika, Nový Zéland.

Variabilita: druh je značně variabilní jak v relativní šířce a tvaru špičky čepele, tak ve znacích sporofytu – tvaru a délce tobolky a vyvinutí zubů obústí. V současné době nejsou zpravidla rozlišovány žádné infraspecifické taxony, avšak morfologicky se poměrně zřetelně odlišuje nominátní var. brachydontium (= subsp. mutabile (Bruch ex De Not.) Giacom.) s rostlinami v rozvolněných, žlutozelených porostech s listy ± široce čárkovitě kopinatými s jazykovitou špičkou, zuby obústí je obvykle delší, prolamované nebo článkované až redukované od běžnější (v suboceánické části Evropy) var. littorale (Mitt.) C.E.O.Jensen, která zahrnuje rostliny tmavě zelené, naspodu načernalé v polštářkovitých trsech, listy jsou jazykovité až lopatovité, rostliny obvykle sterilní.

Možné záměny: T. crispulum – viz klíčové znaky.
Barbula unguiculata – liší se ohrnutými okraji, a ventrálními povrchovými buňkami žebra prodlouženými.
Oxystegus tenuirostris
– viz poznámku pod tímto druhem.
Weissia sp. div. – liší se tvarem špičky čepele (okraj listů alespoň částečně vehnutý) a jednodomostí.

Ilustrace na webu: Bildatlas der Moose Deutschlands (M. Lüth), Swissbryophytes.

 

Trichostomum crispulum Bruch – vlasoústka kadeřavá

Syn.: Trichostomum crispulum var. angustifolium Bruch & Schimp., Trichostomum brevifolium Sendtn. ex Müll.Hal., Trichostomum viridulum Bruch 

 

Lodyhy 0.5 – 2.5 (–4) cm vysoké, s řídkým hnědočerveným vlášením, kromě nejmladších částí černé, na průřezu se středním svazkem a nápadnou hyalodermis.

Listy za sucha pokroucené, vrchní rozestálé, za vlhka ze slabě přiléhavé báze odstálé, někdy mírně příčně vlnkaté, kopinaté až dlouze kopinaté, ca. 1.5 – 3.5 mm dlouhé. Čepel nelámavá. Okraje ploché, celokrajné, pod špičkou vzhůru zvednuté a obvykle kápovité. Žebro silné, krátce hrotitě vybíhavé, pod špičkou obvykle esovitě prohnuté, ventrální povrchové buňky přecházejí z čepele (často slaběji papilnaté než ostatní buňky čepele), dorzální obdélníkovité až prodloužené, hladké nebo slabě papilnaté.

Buňky v horní části listu ca. 9 – 11 µm široké, obvykle silně neprůhledně papilnaté. Bazální buňky odlišené, obdélníkové, rovnoměrně ztlustlé, stěny hyalinní nebo žlutozelené, zcela u báze někdy buňky nafouklé a tenkostěnné.

Perichaetiální listy poněkud odlišené, mírně objímavé.

Štět naspodu červenooranžový, v horní části žlutý, 8 – 13 (–17) mm dlouhý.

Tobolka přímá, podlouhle vejčitá, víčko zobanité.

Obústí tvořeno ca. 32 přímými, načervenalými, nepravidelnými, papilnatými zuby, ca. 200 µm dlouhé.

Výtrusy 12 – 17 µm, papilnaté.

Ekologie: druh rostoucí na stinných i exponovaných, mírně vlhkých i sušších bazických skalách a kamenech a ve štěrbinách skal nebo na holé bazické zemi, od nížin do subalpínských poloh.

Rozšíření: Česká rep.: roztroušeně v teplejších oblastech na bazických substrátech (Český kras, jižní Morava), příležitostně až vzácně na bazických substrátech v ostatních oblastech státu (např. Dolní Povltaví, Posázaví, podkrkonošské vápence, Hrubý Jeseník).
Celkové: Evropa, Makaronésie, severní Afrika, Blízký, Střední a Dálný východ, Severní a Střední Amerika.

Variabilita: druh je značně variabilní v délce a relativní šířce čepele, tvaru špičky i celkové mohutnosti rostlin, v současné době však nejsou běžně odlišovány žádné infraspecifické taxony.

Možné záměny: T. brachydontiumviz klíčové znaky.
Weissia sp. div. – liší se tvarem špičky čepele (okraj listů alespoň částečně vehnutý) a jednodomostí.

Ilustrace na webu: Bildatlas der Moose Deutschlands (M. Lüth), BFNA, Swissbryophytes.

 


Poznámky k verzi:

 

Verze 2.0 (30.11.2017): vyčlenění rodů Pottiopsis a Oxystegus, přepracování rodového popisu, doplnění a úpravy.

 

Verze 1.0 (24.1.2004): Vytvoření textu úpravou původního textu z roku 1999.