Hlavní stránka | Přehled systému

Klíč k určení čeledí

Celkový klíč k čeledím, jakož i celkové klíče k rodům budou vytvořeny tehdy, až se podaří naplnit větší část některé z lépe vymezených skupin popisy. To se zatím podařilo jen u játrovek (zatím jsou hotovy klíče k určení lupenitých a listnatých játrovek, přímé klíče k rodům jsou v přípravě) a z mechů u haplolepidních skupin – podtřídy Dicranidae. Experimentálně jsme zařadili rovněž klíč k určení bokoplodých mechů s „hypnoidním“ vzezřením (listy s krátkým dvojitým žebrem, případně žebro zcela chybí, špičky listů zahnuté až kroužkovité, křídelní buňky odlišené).

Klíč k určení čeledí lupenitých játrovek (J. Váňa) 4.10.2017

1a

Stélka rozlišena na základní pletivo, tvořené většinou tenkostěnnými, parenchymatickými buňkami a na asimilační, chlorenchymaticko-aerenchymatické pletivo se systémem obvykle polygonálních dýchacích dutin (tzv. složitá lupenitá stélka). Rhizoidy dvojího druhu, hladké a čípkaté (Marchantiales)

2

1b

Stélka tvořena pouze základním pletivem (tzv. jednoduchá lupenitá stélka). Rhizoidy pouze hladké

8

2a

Větvení téměř výhradně pseudodichotomické. Dýchací otvory většinou jednoduché, štěrbinovité. Sporofyty ponořené ve stélce

3

2b

Větvení pseudodichotomické, apikální a ventrální. Dýchací otvory jednoduché nebo složené. Sporofyty na spodní straně stélky nebo na stopkatých receptakulích, nikdy ponořené ve stélce

4

3a

Stélky tvoří úplné nebo neúplné růžice. Dýchací otvory štěrbinovité nebo redukované

Ricciaceae

3b

Stélky netvoří růžice. Dýchací otvory jednoduché se ztloustlými radiálními stěnami

Oxymitraceae

4a

Dýchací otvory jednoduché

5

4b

Dýchací otvory soudečkovité

Marchantiaceae

5a

Dýchací dutiny v jedné vrstvě, vyplněné asimilačními vlákny

6

5b

Dýchací dutiny minimálně ve střední části stélky ve více vrstvách, bez asimilačních vláken

Aytoniaceae

6a

Stélka s poloměsíčitými útvary s rozmnožovacími tělísky. Receptakula čtyřlaločná, tobolka puká 4 chlopněmi (zavlečený druh, sekundární stanoviště)

Lunulariaceae

6b

Stélky bez poloměsíčitých útvarů s rozmnožovacími tělísky

7

7a

Stélky zřetelně políčkované, uprostřed políčka s bělavou tečkou; voní po terpentýnu. Dýchací otvory lemované 4 – 8 soustřednými kruhy buněk. Ventrální šupiny bezbarvé nebo růžové. Sporofyty na kuželovitých receptakulích, tobolka se otevírá 4 – 8 nepravidelnými chlopněmi

Conocephalaceae

7b

Stélky nezřetelně políčkované, bez bělavých teček a výrazné vůně. Dýchací otvory lemované 2 – 3 soustřednými kruhy kruhy buněk. Ventrální šupiny purpurové až modrofialové. Sporofyty na spodní straně stélky ve speciálním involukru připomínajícím škebli, tobolka se otevírá asi do poloviny 4 – 8 nepravidelnými chlopněmi (pouze v okolí ventarolů na Borči v Českém středohoří)

Targioniaceae

8a

Rostliny listnaté s podloženými listy, rhizoidy většinou fialové. Kulovitá tobolka se ve zralosti nepravidelně rozpadá

Fossombroniaceae

8b

Rostliny stélkaté, nejvýše na okraji stélky s naznačenými listovými laloky. Rhizoidy bezbarvé nebo zlatožluté, nikoliv fialové. Kulovitá nebo oválná tobolka puká ve zralosti až k bázi většinou ve 4 chlopně

9

9a

Stélka na okraji listovitě laločnatá, obvykle s dutinami vyplněnými koloniemi sinice z rodu Nostoc. Na svrchní straně lahvicovité nosiče rozmnožovacích tělísek; spodní strana se štítkovými zubatými ventrálními šupinami ve dvou řadách

Blasiaceae

9b

Stélka bez listovitých laloků na okraji, bez dutin se sinicí. Ventrální šupiny chybějí nebo jsou vláskovité podél středního žebra

10

10a

Stélka zřetelně rozlišená ve střední žebro a v jednovrstevná postranní křídla. Siličná tělíska téměř vždy chybějí

Metzgeriaceae

10b

Stélka není zřetelně rozlišena v žebro a jednovrstevná křídla nebo žebro úplně chybí. Siličná tělíska téměř vždy přítomna

11

11a

Stélka obvykle bez středního žebra (pokud střední žebro přítomno, křídla v několika řadách jednovrstevná). Siličná tělíska většinou veliká po 1 – 3 v buňkách

Aneuraceae

11b

Stélka se žebrem, které pozvolna přechází v postranní vícevrstevná křídla. Siličná tělíska většinou malá v hojném počtu

12

12a

Svazek vodivého pletiva ve středním žebru není vyvinut. Kolem gametangií na svrchní straně stélky nejsou listovité výrůstky. Nosiče mrštníků (elaterofory) přítomny

Pelliaceae

12b

V žebru přítomen jeden nebo dva svazky vodivého pletiva. Kolem gametangií na svrchní straně stélky listovité výrůstky. Nosiče mrštníků (elaterofory) chybějí

13

13a Stélka většinou nevětvená; žebro uprostřed se zřetelným centrálním svazkem úzkých tlustostěnných protáhlých buněk. Spodní listy chybějí

Pallaviciniaceae

13b Stélka většinou větvená; střední žebro bez centrálního svazku úzkých buněk (obvykle s dvěma postranními svazky). Spodní listy vláskovité po obou stranách žebra

Moerckiaceae

 

Klíč k určení čeledí listnatých játrovek (J. Váňa) 24.10.2017

1a

Lodyžky ± třířadě olistěné (játrovky isofylní nebo subisofylní)

2

1b

Lodyžky dvouřadě nebo třířadě olistěné, pokud přítomna třetí řada spodních listů, jsou tyto menší a mnohdy i tvarově odlišné od postranních listů (játrovky anisofylní)

3

2a

Rostlinky nejsou jehnědovité; rostliny bez rhizoidů, se systémem rhizomů. Listy nedělené, nejvýše nepravidelně laločnaté

Haplomitriaceae

2b

Jehnědovitě olistěné bělavé rostliny, v herbáři obalené obvykle bělavou plstí anebo hnědavé až černavé, nikoliv jehnědovitě olistěné rostlinky; rhizoidy přítomny. Listy i spodní listy dvoulaločné

Antheliaceae

3a

Listy na okraji listových laloků s dlouhými, nápadnými, jednořadými ciliemi nebo brvami anebo listové laloky až k bázi v podobě jednořadých cilií

4

3b

Listy na okraji celokrajné, vroubkované, pilovitě zubaté nebo krátce brvité, nikoliv s dlouhými ciliemi; listové laloky alespoň na bázi minimálně 2 buňky široké, obvykle ale mnohem širší

6

4a

Listy nejsou na okraji brvité, ale rozdělené téměř k bázi na 3 – 4 štětinovité, jednou řadou buněk tvořené laloky

Blepharostomataceae

4b

Listové laloky na bázi více buněk široké, na okraji dlouze brvité nebo s dlouhými ciliemi

5

5a

Listy dvou- až třílaločné, po obvodu jednoduše brvité

Ptilidiaceae

5b

Listy obvykle asymetricky čtyřlaločné, laloky dělené na sekundární laloky a postupně až na jednořadé brvy

Trichocoleaceae

6a

Lupenité játrovky členěné prakticky až k žebru v listovité laloky; laloky zvlněné, buňky velké, tenkostěnné, rhizoidy většinou fialové. Samičí gametangia na dorzální straně žebra („lodyžky“)

Fossombroniaceae

6b

Jednoznačně listnaté játrovky; listy většinou nezvlněné, buňky různého typu, rhizoidy zřídka fialové. Samičí gametangia vždy na konci hlavní nebo postranní lodyžky

7

7a

Listy nadsazené (svrchní okraj listu překrývá spodní okraj předešlého listu)

8

7b

Listy podložené (spodní okraj listu překrývá svrchní okraj následujícího listu)

13

8a

Listy nedělené nebo jednoduše dělené, obvykle 3 – 4laločné, nerozdělené ve svrchní a spodní lalok

9

8b

Listy rozčleněné na velký svrchní a menší spodní lalok

10

9a

Listy nedělené nebo nejvýše na vrcholku mělce dvoulaločné, lodyhy bez ventrálních stolonů. Spodní listy nedělené nebo dvoulaločné, někdy i s postranními zuby. Periant nahrazen vakovitým marsupiem

Calypogeiaceae

9b

Listy (2 –) 3 – 4čtyřlaločné, obvykle jsou přítomny ventrální stolony. Spodní listy 3 – 4laločné. Periant vždy vytvořen, marsupium chybí

Lepidoziaceae

10a

Listy kýlnaté s velkým svrchním a malým spodním lalokem; kutikula hladká. Rhizoidy nevyrůstají nikdy z lodyžky, ale pouze ze spodních laloků listů. Spodní listy chybějí. V buňkách jedno velké siličné tělísko

Radulaceae

10b

Listy kýlnaté nebo spodní listový lalok pouze úzce přirostlý ke svrchnímu. Rhizoidy vždy vyrůstají z lodyžky poblíž báze spodních listů. Spodní listy většinou přítomny; pokud chybějí (Cololejeunea), kutikula silně papilnatá. V buňkách obvykle větší množství siličných tělísek

11

11a

Spodní listový lalok celou stranou kýlnatě srostlý se svrchním lalokem

Lejeuneaceae

11b

Spodní listový lalok pouze velmi úzce srostlý se svrchním lalokem

12

12a

Spodní listový lalok plochý nebo na okraji vehnutý; spodní listy nedělené. Rostliny zelené

Porellaceae

12b

Spodní listový lalok přeměněný (alespoň u dobře vyvinutých listů) v polokulovitý, helmovitý nebo váčkovitý útvar; spodní listy dvoulaločné. Rostliny často hnědavé až hnědočervené

Frullaniaceae

13a

Listy téměř příčně vetknuté; dorzální řada merofytů zubatá (spojnice konců inzercí listů netvoří přímku). Spodní listy chybějí

Gymnomitriaceae p.p.

13b

Listy příčně, šikmo nebo téměř podélně vetknuté; dorzální řada merofytů není zubatá (spojnice konců inzercí listů v přímce). Spodní listy chybějí nebo přítomny

14

14a

Listy kýlnatě dvoulaločné, spodní lalok větší než svrchní. Okraje listů mohou být pilovité. Spodní listy chybějí. Periant většinou zploštělý, u ústí rozšířený

Scapaniaceae p.p.

14b

Listy většinou nejsou kýlnatě dvoulaločné (pokud ano, periant je oválný až válcovitý, u ústí zúžený), ale nedělené až čtyřlaločné. Okraje listů jen zřídka pilovité (pokud jsou pilovité, jsou listy nedělené). Spodní listy přítomny nebo chybějí. Periant pouze zřídka zploštělý

15

15a

Listy vždy nedělené, často po obvodu pilovité; dorsální báze listů je silně zakřivená. Spodní listy chybějí, nejvýše nepatrné, nitkovité. Stopka antheridia dvouřadá. Perianth bočně zploštělý

Plagiochilaceae

15b

Listy nedělené až čtyřlaločné, nikdy nejsou po obvodu pilovité (nejvýše s bazálními brvami); dorzální báze listů nezakřivená. Periant většinou nezploštělý (pokud je zploštělý, jsou přítomny nápadné kopinaté spodní listy a stopka antheridia je jednořadá)

16

16a

Rostliny velmi malé (lodyžky 3 – 10 mm), s listy obvykle nepříliš širšími než lodyžka, šikmo až téměř příčně vetknutými, vždy dvoulaločnými. Buňky v listech obvykle menší než 20 µm. Stopka antheridia jednořadá. Štět na průřezu tvořen 4 velkými buňkami uzavírajícími 4 malé buňky.

Cephaloziellaceae

16b

Rostliny obvykle s lodyžkami přes 1 cm, listy většinou širší než lodyžka, různého tvaru, inserce listů různá. Buňky v listech obvykle větší než 20 µm. Stopka antheridia dvouřadá (pokud je jednořadá, jsou listy nedělené a perianth bočně zploštělý). Štět na průřezu tvořen minimálně 8 obvodovými a 4 vnitřními buňkami

17

17a

Listy dvoulaločné nebo nedělené. Spodní listy zřetelné, většinou dvoulaločné, obvykle s postranním zubem na okraji. Rhizoidy vyrůstají obvykle ve skupinách poblíž inzerce spodních listů. Pokud jsou spodní listy dvoulaločné bez postranních zubů nebo jsou kopinaté (eventuálně s postranními zuby) a rhizoidy vyrůstají difúzně ze spodní části lodyhy, je vždy přítomno ventrální větvení a periant je z velké části nahrazen perigyniem

18

17b

Listy nedělené až čtyřlaločné. Spodní listy většinou malé, nedělené nebo chybějí (pokud jsou velké a dvoulaločné, jsou na okraji brvité stejně jako báze listů). Rhizoidy vyrůstají vždy roztroušeně ze spodní části lodyhy. Ventrální větvení ojedinělé (pokud je přítomno, nesou ventrální větve gametangia nebo jsou přeměněné ve stolony a spodní listy potom chybějí, nejvýše jsou redukované či omezené na vrcholy lodyžek)

20

18a

Rhizoidy vyrůstají ve skupinkách poblíž inzerce spodních listů. Perianth nápadný, perigynium není vytvořeno

Lophocoleaceae

18b

Rhizoidy vyrůstají roztroušené ze spodní části lodyhy, zčásti též z báze spodních listů. Perianth zčásti nahrazen perigyniem

19

19a

Spodní listy téměř až k bázi dvoudílné

Geocalycaceae

19b

Spodní listy kopinaté nebo oválné, nejvýše na vrcholku nepravidelně vykrojené

Harpanthaceae

20a Antheridia a často i perianty na zkrácených ventrálních větévkách, které mají vždy dvoulaločné listy. Listy dvoulaločné, s buňkami bez rohových ztluštěnin a s velmi drobnými nebo chybějícími siličnými tělísky nebo listy nedělené s buňkami v rozích nápadně ztloustlými a velkými siličnými tělísky. Periant trojhranný, dorzální (přední, svrchní) strana plochá, ventrální (zadní, spodní) s hranou (kýlem) uprostřed

Cephaloziaceae

20b Antheridia terminální nebo interkalární na hlavní lodyze, periant terminální na hlavní lodyze; ventrální větvení chybí (nebo je výjimečné). Listy nedělené až čtyřlaločné, buňky různého typu, většinou s velkými siličnými tělísky. Periant různého tvaru, většinou alespoň v horní části 4 – 5hranný nebo celý oblý, obvykle u ústí zúžený; pokud je trojhranný (výjimečně), je hrana (kýl) na dorzální straně, ventrální strana je plochá

21

21a

Listy nedělené (nejvýše nepatrně vykrojené)

22

21b

Listy nejčastěji dvou-, ale i 3 – 5-dílné

29

22a

Spodní listy kopinaté, minimálně na vrcholcích lodyžek přítomné

23

22b

Spodní listy nejsou vytvořeny

25

23a

Periant neredukovaný, perigynium není přítomno

24

23b

Periant vždy redukovaný, perigynium vytvořené

Gymnomitriaceae (Nardia)

24a

Buňky 45 – 65 µm, s mohutnými rohovými ztluštěninami. Periant zboku smáčklý, ústí vroubkované nebo zoubkované

Myliaceae

24b

Buňky nejvýše 40 µm, s nevelkými rohovými ztluštěninami. Periant zboku nesmáčklý, ústí brvité

Adelanthaceae

25a

Buňky tenkostěnné, bez rohových ztluštěnin nebo s rohovými ztluštěninami, siličná tělíska ve větším počtu (2 – 10) v buňkách. Endogenní gemy nejsou vytvořeny

26

25b

Buňky tenkostěnné, bez rohových ztluštěnin, siličná tělíska po 1 – 2 v buňce. Na koncích lodyžek naduřeniny, ve kterých vznikají endogenní gemy

Endogemmataceae

26a

Periant vřetenovitý až elipsoidní, minimálně v horní části s rýhami; ústí není trubkovité. Gemy vždy chybějí

27

26b

Periant válcovitý až hruškovitý; ústí periantu trubkovité

28

27a

Periant neredukovaný, většinou válcovitý, zřídka hruškovitý; perigynium není vytvořeno

Jungermanniaceae (Jungermannia)

27b

Perianth nepatrně redukovaný, většinou hruškovitý a vždy alespoň v horní části rýhovaný, perigynium vždy přítomno. Gemy chybějí

Solenostomataceae

28a

Periant vždy hladký, bez rýh; perigynium chybí. Gemy na vrcholcích drobnolistých lodyh nebo na okrajích listů, někdy chybějí

Jungermanniaceae (Liochlaena)

28b

Periant obvykle rýhovaný, nízké perigynium přítomno, výjimečně redukované

Solenostomataceae

29a

Spodní listy přítomny. Perigynium vždy vytvořené, periant redukovaný.

Gymnomitriaceae (Nardia)

29b

Spodní listy přítomny nebo častěji chybějí. Perigynium není nikdy (u našich druhů) vytvořené, periant neredukovaný

30

30a

Gemy vždy chybějí. Periant není řáskatý, ústí periantu trubkovité. Dvoudomé druhy, kalcifyté

Jungermanniaceae (Mesoptychia)

30b

Gemy přítomny, mohou i chybět. Periant nemá trubkovité ústí. Jednodomé i dvoudomé druhy, jen vzácně kalcifyté

31

31a

Listové laloky často s jednořadou několikabuněčnou špičkou, okraj listů obvykle brvitý nebo zubatý. Spodní listy chybějí. Gemy hvězdovité

Scapaniaceae (Schistochilopsis)

31b

Listové laloky většinou nekončí jednořadou vícebuněčnou špičkou (pokud ano, jsou přítomny dvoulaločné spodní listy a okraj listů není brvitý, pouze s bazálními brvami). Gemy přítomny nebo chybějí, hvězdovité gemy přítomny u několika druhů

32

32a

Spodní listy vždy chybějí (nebo jsou rudimentální); gemy prakticky vždy přítomny

Lophoziaceae

32b

Spodní listy přítomny, ale mohou i chybět nebo být redukované; gemy přítomny nebo chybějí

Anastrophyllaceae

 

Klíč k určení čeledí mechů podtřídy Dicranidae (J. Kučera)

Tato podtřída zahrnuje akrokarpní (s terminálním sporofytem), vzácněji kladokarpní (se sporofytem laterálním na nespecializované větvi) druhy mechů s obústím tvořeným jedinou řadou zubů (vnitřní, tedy endostom). Zubů endostomu je 16, často dělených ve 2 ramena, někdy i rovnoměrně v niťovité segmenty, takže je zubů zdánlivě 32. Exostom - vnější řada obústních zubů – buď chybí úplně nebo je redukována na tzv. předobústí (prostom) či nízkou membránu, přiléhající k segmentům endostomu (Seligeria). Listy jsou typicky dlouhé a úzké, s jednoduchým, silným žebrem dosahujícím ± do špičky, buňky listů jsou v horní části isodiametrické až krátce prodloužené, někdy papilnaté, na bázi obvykle delší, křídelní buňky mohou být rozlišeny.

 

Poznámka:

Napsat skutečně funkční klíč čeledí, aniž by vedl de facto k jednotlivým rodům či dokonce druhům, je patrně nemožné. Proto tento klíč může sloužit jen k základní orientaci a u mnoha druhů vás může zavést na scestí.

 

1a

Tobolka ponořená, kleistokarpní

2

1b

Tobolka na delším štětu, otvírající se víčkem

5

2a

Listy široce kopinaté, lopatovité nebo vejčité, s hrotitě a chlupovitě vybíhajícím žebrem

Pottiaceae

2b

Listy úzce až čárkovitě kopinaté, žebro, pokud vybíhá, tak ne hrotitě ani není hyalinní

3

3a

Tobolka s průhlednými stěnami, obsahující obvykle < 20 velkých výtrusů, 100 – 200 µm velkých

Archidiaceae

3b

Tobolka s neprůhlednými stěnami, výtrusů více a menších (do ca. 90 µm)

4

4a

Velmi drobné rostliny s vytrvalým protonematem a listy uspořádanými v růžici, žebro u některých druhů chybí; tobolky s tenkou, obvykle hnědooranžovou až nažloutlou stěnou, výtrusy obvykle větší než 40 µm

Ephemeraceae

4b

Drobné rostliny obvykle bez vytrvalého protonematu a ± zřetelnou olistěnou lodyhou, žebro vždy dobře vyvinuto; tobolky s hnědou stěnou, výtrusy 20 – 40 µm

Ditrichaceae p. pte.

5a

Tobolka vřetenovitá až kyjovitá s dlouhým krkem (hypofýzou), užším než výtrusnice (obr. z Flora Danica – spodní část)

Bruchiaceae

5b

Tobolka jiného tvaru

6

6a

Olistění dvouřadé, listy se skládají ze tří částí: pochvovité (člunkovité, pravé), koncové a hřbetní čepele

Fissidentaceae

6b

Olistění obvykle (nezřetelně) spirální; pokud dvouřadé (Ditrichaceae: Distichium), listy mají jednoduchou čepel po stranách středního žebra

7

7a

Velmi drobné epilitické rostliny (zpravidla nižší než 3 – 4 mm) s úzce kopinatými až čárkovitými listy s poměrně silným, daleko sahajícím žebrem; vnitřní obústí (endostom) tvořeno 16 krátkými, zatupělými až uťatými zuby, vnější vytvořeno jako nízká membrána nebo předobústí na bázi segmentů endostomu (pokud obústí delší a štěty prohnuté, až 6 mm dlouhé, viz Ptychomitriaceae: Campylostelium)

Seligeriaceae

7b

Rostliny větší nebo rostoucí terestricky

8

8a

Vodní mechy s kopinatými až jazykovitými listy, jejichž okraj tvoří mnohovrstevný val (obr.; srovnej též Grimmiaceae: Racomitrium macounii)

Cinclidotaceae

8b

Mechy suchozemské nebo listy bez mnohovrstevných valů

9

9a

Rostliny plodné

10

9b

Rostliny bez sporofytů

13

10a

Obústí tvořeno 16 obvykle téměř k bázi dělenými zuby ve dvě niťovitá ramena (takže se zubů zdá 32), levotočivě zkroucené

Pottiaceae p. pte.

10b

Obústí není levotočivě zkroucené

11

11a

Tobolka vejčitá, obvykle nachýlená, obústí tvořeno 16 kopinatými, obvykle hnědočervenými, příčně trámčitými zuby (obr.). Listy jsou často jednostranně zahnuté.

12

11b

Obústí tvořeno užšími až niťovitými nebo krátkými a redukovanými zuby

13

12a

Rostliny za sucha nápadně bělavé; listy na průřezu tvořeny vrstvami hyalinních buněk, uzavírajících chlorocyty (obr.)

Leucobryaceae

12b

Rostliny za sucha nejsou nápadně bělavé, pokud listy obsahují hyalocyty, alespoň okrajová část čepele je tvořena jen zelenými buňkami (chlorocyty)

Dicranaceae p. pte. max.

13a

Středně velké rostliny s kopinatými, podélně řáskatými (obr.), pod špičkou zubatými a za sucha kadeřavými (obr.) listy

Ptychomitriaceae: Ptychomitrium

13b

Rostliny s jinými znaky

14

14a

Listy lopatovité, široce jazykovité nebo velmi široce vejčitě kopinaté

Pottiaceae p. pte. (zejm. subfam. Pottioideae), Grimmiaceae p. pte. (Grimmia subg. Grimmia, G. orbicularis, G. pulvinata, Racomitrium subg. Niphotrichum), srov. též Dicranaceae: Dichodontium

14b

Listy úzce, často šídlovitě až čárkovitě kopinaté

15

15a

Křídelní buňky listů rozlišeny

Seligeriaceae: Blindia, Leucobryaceae, Dicranaceae p. pte. max., Grimmiaceae: Racomitrium subg. Niphotrichum

15b

Křídelní buňky nerozlišeny

16

16a

Žebro vybíhá v hyalinní chlup

Grimmiaceae p. pte. max., Pottiaceae p. pte.

16b

Hyalinní chlup chybí

Ditrichaceae, Dicranaceae p. pte. min. (Campylopus fragilis, Dicranoweisia cirrata, Dicranella, Amphidium, Rhabdoweisia, Cynodontium), Grimmiaceae p. pte. min. (Schistidium rivulare, Grimmia ramondii, G. unicolor, formy druhů Grimmia torquata, G. incurva, G. elongata, Schistidium sp. div.), Pottiaceae p. pte.

 

Klíč k určení bokoplodých mechů s „hypnoidním“ vzezřením (listy s krátkým dvojitým žebrem, případně žebro zcela chybí, špičky listů zahnuté až kroužkovité, křídelní buňky odlišené) (J. Kučera, 24.11.2019)

1a

Lodyhy s diferencovanou hyalodermis

2

1b Hyalodermis lodyhy neodlišena 8
2a Lodyhy téměř nevětvené nebo oddáleně, nepravidelně větvené, listy slabě nebo silněji háčkovitě zatočené 3
2b Lodyhy hustě zpeřeně větvené, listy silně, obvykle kroužkovitě zatočené 7
3a Křídelní buňky jen slabě odlišené, v malé skupině hyalinních nebo slabě zbarvených buněk 4
3b Křídelní buňky dobře odlišené, v nápadné skupině 5
4a Listy tupě zašpičatělé, na bázi jen mírně zúžené, žebro na bázi poměrně silné, rozeklané v horní části; rostliny obvykle na oplachovaných silikátových kamenech, vzácně na vlhké zemi v blízkosti proudící vody Hygrohypnella ochracea
4b Listy ostře zašpičatělé, na bázi nápadně zúžené, žebro téměř chybí nebo od báze dvojité; rostliny vlhkých a rašelinných luk Stereodon pratensis
5a Rostliny žlutavé, nahnědlé nebo zelené, bez červených odstínů, oploštěle olistěné, rostoucí zpravidla na okrajích cest (holá, kyselá nebo neutrální, mírně vlhké až vlhká zem narušovaných stanovišť) Calliergonella lindbergii
5b Rostliny na exponovaných místech purpurově červenohnědé, všestranně, neoploštěle olistěné 6
6a Statné mechy rostoucí ve velmi vlhkých slatiništích, tůních a příkopech, listy široké, vyduté, vrchol lodyh zahnutý; dvoudomý druh Scorpidium scorpioides
6b Středně velké mechy rostoucí na oplachovaných silikátových kamenech v potocích a v jejich těsné blízkosti; listy vejčité, mírně vyduté, vrchol lodyh ± přímý; jednodomý (autoický) druh [Pseudohygrohypnum eugyrium]
7a Křídelní buňky homogenní, tenkostěnné, nafouknuté, hyalinní, v jednovrstevné skupině. Dvoudomý, vzácně plodný druh na vlhkých chráněných místech ve vysokobylinných nivách nebo na bázích skal a kolem potůčků či svahových pramenišť v subalpínském stupni a okolo hranice lesa Stereodon callichrous
7b Křídelní buňky heterogenní, často dvouvrstevné. Jednodomý (autoický), často plodný druh obvykle na hnijícím dřevu a bázích stromů ve vlhčích horských lesích Pseudohygrohypnum fertile
8a Lodyžní i větevní listy vždy přímé 9
8b Lodyžní listy jednostranně nebo všestranně zahnuté (vzácně lze nalézt přímolisté formy např. druhu Hypnum cupressiforme) 10
9a Konce větví pravidelně s rozmnožovacími drobnolistými větvičkami, rostliny dvoudomé Platygyrium repens
9b Konce větví vždy bez drobnolistých větviček, rostliny jednodomé (autoické) Callicladium haldanianum
10a Listy jednostranně zahnuté 11
10b Listy všestranně zahnuté 12
11a Tobolka nachýlená až vodorovná; velmi drobné, epiliticky rostoucí mechy Homomallium incurvatum
11b Tobolka přímá; středně velké, obvykle epifytické mechy Pylaisia polyantha
12a Rostliny obvykle hustě zpeřeně větvené, listy lodyžní a větevní odlišného tvaru (větevní mnohem užší) 13
12b Rostliny obvykle jen oddáleně zpeřené, pokud hustěji zpeřené, pak lodyžní a větevní listy podobného tvaru a velikosti 14
13a Lodyhy obvykle 5-10 cm dlouhé, nápadně delší než větve, lodyžní listy na bázi jen slabě zúžené Ptilium crista-castrensis
13b Lodyhy kratší, větve jen o málo kratší než hlavní lodyha, lodyžní listy na bázi srdčité Ctenidium molluscum
14a Autoické, často plodné druhy 15
14b Dvoudomé, příležitostně nebo vzácně plodné druhy 19
15a Žebro variabilní, ale často na bázi jednoduché, dosahuje alespoň 1/3 délky listu, v horní části rozeklané, křídelní buňky v poměrně nápadné skupině, nafouklé, hyalinní až hnědavé (a pak silnostěnnější) Hygrohypnum luridum
15a Žebro od báze dvojité, křídelní buňky obvykle jen nepatrně zvětšené, ± nenafouklé 16
16a Křídelní buňky drobné, čtvercovité, zelené, v poměrně velké, homogenní skupině, okraj listu obvykle nápadně zoubkatý; rostliny zpravidla na bázích nebo borce stromů, vzácně na silikátových kamenech Jochenia
16b Křídelní buňky slabě nebo silněji odlišené, obvykle částečně nafouklé a hyalinní, v malé, poněkud heterogenní skupině; okraj listu celokrajný nebo velmi jemně zoubkatý; rostliny na bazických epilitických substrátech, zpravidla v horských oblastech (u nás zatím Krkonoše, Hradčanské stěny) 17
17a Rostliny drobné, s listy zatočenými směrem k substrátu, slabý střední svazek lodyhy přítomen, okraj listů obvykle jemně zoubkatý, křídelní buňky v menší nebo větší, ± dobře odlišené skupině Drepanium fastigiatum
17b Rostliny velmi drobné, s listy zatočenými směrem od substrátu, střední svazek lodyhy chybí, okraj listů celokrajný, křídelní buňky ve velmi malé slabě odlišené skupině Microhypnum sauteri
18a Křídelní buňky heterogenni, v obvykle dobře odlišené skupině; perichaetiální listy hladké (pokud řáskaté, pak pseudoparafylie velké, lupenité a zubaté na okraji) 19
18b Křídelní buňky homogenní, malé, čtvercovité, ve větší nebo menší skupině 20
19a Pseudoparafylie velké, lupenité a zubaté na okraji, perichaetiální listy řáskaté Callicladium imponens
19b Pseudoparafylie úzce kopinaté až niťovité, perichaetiální listy hladké Hypnum
20a Křídelní buňky ve velké skupině (10–16 buněk podél okraje listu), zcela homogenní, pseudoparafylie široké, ± polokruhovité, jemně zubaté na okraji Buckia vaucheri
20b Křídelní buňky ve skupině 8–16 buněk podél okraje listu, na bázi poněkud zvětšené, pseudoparafylie kopinaté, s ± hladkým okrajem Roaldia dolomitica